Napsali o nás

Krátce

7.12.2007, Hospodářské noviny str. 17, Z domova

Alta uzavřela v Rusku smlouvy za miliardu

Česká obchodní společnost Alta, která se už dlouhou dobu významně angažuje na ruském trhu, včera v Jekatěrinburgu uzavřela kontrakty za více než 40 milionů eur (více než miliardu korun). Brněnská Alta letos v dubnu podepsala rámcovou dohodu v celkové výši jedné miliardy eur (asi 27 miliard korun) s uralskými strojírnami Uralvagonzavod. Včera stvrzené dohody, jsou její součástí (na financování se významně podílí například i Česká exportní banka). Dohoda za 40 milionů eur se podle vyjádření českého konzula v Jekatěrinburgu Karla Charanzy týká dodávky výrobní linky pro výrobu os pro vagonová dvojkolí. Další částí smlouvy jsou zařízení pro modernizaci ruského lesního průmyslu.
Česká Alta uzavřela v Jekatěrinburgu smlouvy za 40 milionů eur.

Ukrajinský trh: První třída už je obsazená

14.11.2007,  businessinfo.cz

Jeden z nejvýznamnějších českých exportérů do zemí Společenství nezávislých států, společnost Alta, se prosadila na
Ukrajině zejména v dodávkách technologických zařízení pro zpracování a obohacení rud, úpravu živičných směsí nebo obecně v dodávkách moderních strojírenských strojů. „Komodity, s nimiž obchodujeme, se na Ukrajině uplatňují dobře,“ říká generální ředitel této společnosti Martin Belza.

Česká společnost Alta, která se už dlouhou dobu významně angažuje na ruském trhu, v Jekatěrinburgu uzavřela kontrakty za více než 40 milionů eur (více než miliardu korun). Brněnská Alta letos v dubnu podepsala za přítomnosti prezidentů ČR i Ruska Václava Klause a Vladimira Putina rámcovou dohodu v celkové výši jedné miliardy eur (asi 27 miliard korun) s uralskými strojírnami Uralvagonzavod. Dnes stvrzené dohody jsou součástí této dohody, na jejímž financování se významně podílí například i Česká exportní banka (ČEB). Český konzul v Jekatěrinburgu Karel Charanza uvedl, že dohoda za 40 milionů eur se týká dodávky výrobní linky pro výrobu os pro vagonová dvojkolí. Další částí smlouvy jsou zařízení pro modernizaci ruského lesního průmyslu. *

Mise do Černigovského regionu

13.11.2007,  businessinfo.cz

Ve dnech 8. až 9. listopadu 2007 se, v rámci návštěvy velvyslance J. Bašty v Černigovské oblasti, uskutečnila již osmá obchodní mise skupiny představitelů českých firem. Akci organizoval Obchodně ekonomický úsek ZÚ Kyjev a krom vedoucího OEÚ se mise zůčastnil také ředitel kanceláře CzechTrade Kyjev A. Synek.

Mise se zúčastnily následující firmy: LECO Instrumente Plzeň (vybavení laboratoří pro chemickou analýzu kvality), ALTA (zařízení pro těžký průmysl), Ascom (zařízení pro výrobu asfaltu) a dále firmy ČKD-Elektrotechnika, INSAK-Ukraine (bez-výkopová sanace potrubních systémů), OKIN-Facility (Facility management) a KTTJ Obchodně-podnikatelské centrum Kyjev (investice do průmyslu a stavebnictví).

Výkonnější hlavy

19.11.2007,  Euro str. 18, Průmysl

Strojírny TOS Kuřim-OS spustily výrobu výkonnějších obráběcích strojů. Díky novému programu by měly podniku v příštích letech růst tržby o desetinu ročně. Management očekává, že novinka se uchytí hlavně ve strojírenské výrobě pro těžké provozy, jako jsou energetika, stavebnictví či těžební průmysl. Rozšíření výroby stálo deset milionů korun, část z nich poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Částka by se měla dle očekávání firmy rychle vrátit. Na novou řadu mají strojírny na příští rok již několik zakázek, podíl těchto strojů na výrobě dosáhne asi pětiny. „Zatím nabízíme jen několik modelů, příští rok ovšem přibudou další. Nakonec bychom měli vyrábět v nejvyšší třídě stejné typy jako v nižších třídách,“ upřesnil technický ředitel firmy Jan Sobola. TOS dosud nabízel stroje s hlavou o výkonu 30 kilowattů, novinka bude mít výkon dvojnásobný.
 Podnik se loni po několika letech vymanil ze ztrát a dosáhl zisku 32 milionů korun při tržbách 835 milionů. Letošní plány počítají s růstem obratu na devět set milionů a zisku na čtyřicet milionů. Vlastníkem firmy je investorská skupina Alta, která ovládá ještě Kuličkové šrouby Kuřim a Slévárnu Kuřim.

TOS Kuřim rozšířil výrobu o výkonnější obráběcí stroje

13.11.2007, Zpravodajství ČTK

Kuřim (Brněnsko) 13. listopadu (ČTK) - Společnost TOS Kuřim-OS začala s výrobou dvakrát výkonnějších obráběcích strojů, než nabízela dosud. Hlavy s výkonem 60 kilowatt zatím v Česku nikdo nevyráběl. TOS počítá s tím, že díky novému programu zvedne v příštích letech tržby každoročně o deset procent, řekl dnes ČTK technický ředitel firmy Jan Sobola. Novinka by se podle něj měla uchytit hlavně ve strojírenské výrobě pro těžké provozy jako energetika, stavebnictví či těžební průmysl.

Do rozšíření výroby investovala společnost asi deset milionů korun, část peněz získala od ministerstva průmyslu a obchodu. Očekává, že se jí částka rychle vrátí. Šedesátikilowattové hlavy jsou dvakrát tak drahé než poloviční třicetikilowattové. Přesnou cenu Sobola nechtěl uvést, podle výpočtu ČTK by to mělo být kolem 40 milionů korun.

Na novou řadu už má podnik několik zakázek pro příští rok. Sobola očekává, že podíl nejvýkonnějších strojů na výrobě firmy dosáhne asi pětiny. "Zatím nabízíme jen několik modelů, hned příští rok ale přibudou další. Ve výsledku bychom měli vyrábět v nejvyšší třídě stejné typy jako v nižších třídách," doplnil.

Kuřimský podnik měl prvenství už nyní. V Česku nikdo nevyrábí ani hlavy s výkonem 30 kilowatt, uvedl Sobola.

TOS Kuřim - OS se loni po několika ztrátových letech dostal do zisku 32 milionů Kč a vykázal tržby 835 milionů korun. Letos chce podnik podle dřívějších informací zvýšit tržby až na 900 milionů, zisk plánuje nad 40 milionů korun. TOS Kuřim spolu s Kuličkovými Šroubárnami a Slévárnou Kuřim vlastní investorská skupina Alta.

KRÁTCE

19.11.2007, Profit str. 10, Firmy

TOS Kuřim-OS zahájil výrobou dvakrát výkonnějších obráběcích strojů, než dosud nabízel. Hlavy s výkonem 60 kilowatt přitom zatím v Česku nikdo nevyráběl. TOS počítá s tím, že díky novému programu zvýší v příštích letech tržby každoročně o deset procent.

S posvěcením mezivládní komise

12.11.2007    Profit    str. 26   Rozhovor

Zástupci obou států na setkání Rusko-české mezivládní komise na konci října v Praze posvětili a politickou podporu slíbili mnoha obchodním projektům, které se chystají nebo se již rozjíždějí. Následuje výčet těch nejzajímavějších.

* Výstavba závodu na zpracování ropy ve Sverdlovské oblasti. Účastní se české firmy Moravské naftové doly, Alta Brno, Cheteng Brno a další.

DESÍTKA NEJVĚTŠÍCH STROJAŘŮ

2.11.2007, BIZ, str. 44, Byznys - Strojírenství

Vítkovice, Škoda Holding, Alta, ČKD Group. Společnosti s miliardovými obraty, které figurují v žebříčku deseti největších strojírenských firem v Česku. Vezou se na vzestupné křivce, neboť strojírenství se v posledních letech nebývale daří.

Svaz strojírenské technologie hlásí navýšení vývozu obráběcích a tvářecích strojů do zahraničí – při srovnání prvního pololetí letošního a loňského roku – o 16 %. Když se podíváme do výročních zpráv velkých firem, jen zcela výjimečně se jim nedaří. Zkrátka tak vypadá konjunktura.
 
Alta

tržby 7,1 miliardy korun

zisk 165 milionů korun

Zelenáč mezi zasloužilými strojaři. Ctižádostivý skokan. Ano, mluvíme o Altě. Zatímco značky jako Vítkovice, Škoda Plzeň nebo ČKD mají kořeny ještě v dobách před socialistickým Československem, Alta vznikla nenápadně roku 1991 v Brně jako obchodní společnost. Založil ji se základním kapitálem 140 tisíc korun Vladimír Plašil s pomocí několika kolegů. Zlatý důl objevila firma ve východních zemích, hlavně v Rusku, na Ukrajině či v Bělorusku, kam zajišťuje dodávky strojů a zařízení v hodnotě desítek miliard korun. Plašil rozhodně netipoval naslepo, tamní prostředí znal, studoval totiž zahraniční obchod na Kyjevské státní univerzitě. Alta aktuálně podepsala s ruským státním podnikem Uralvagonzavod dohodu o jeho modernizaci během následujících deseti let. Cena zakázky? Miliarda eur. Před dvěma lety začala Alta koketovat s výrobou. Koupila TOS Kuřim a přidružené závody Slévárna a Kuličkové šrouby (KSK). Podniky byly v ekonomických problémech, ale během krátké doby se podařilo jejich hospodaření zlepšit. TOS Kuřim například loni zvýšil objem prodeje o 48 %.

Premiér se seznámil s projektem

23.10.2007, AGORA - studentské noviny, str. 2, Zprávy ze studentského prostředí

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek v doprovodu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana a brněnského primátora Romana Onderky navštívil 1. října v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu stánek TOS Kuřim. Rektor VUT v Brně prof. Karel Rais, prof. Petr Stehlík z fakulty strojního inženýrství a představitelé společností TOS Kuřim a ALTA seznámili premiéra s projektem NETME Center (New Technologies for Mechanical Engineering), který by ve spolupráci těchto tří subjektů měl v příštích letech vytvořit v brněnském regionu centrum špičkových strojírenských technologií. Projekt NETME, který vychází ze strategie rozvoje Jihomoravského kraje a jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost strojírenství, by měl být financován z Operačního programu „Výzkum a vývoj pro inovace“. Náklady na vznik centra se odhadují na 1,4 miliardy Kč. Centrum by pokrylo oblasti strojírenská technologie, procesní průmysl, ochrana životního prostředí a energetika, výrobní stroje a průmyslové manipulátory, dopravní a letecká technika, mechatronika, virtuální design a zkušebnictví.

Český respekt v Hannoveru

24.9.2007, Profit

České firmy se na letošním veletrhu obráběcích strojů EMO Hannover rozhodně neztratily. Domácí technologickou úroveň v tomto odvětví reprezentovalo celkem 27 subjektů, které zde představily řadu novinek...Na postsovětské republiky se soustřeďuje i TOS Kuřim, který patří obchodní společnosti Alta... „Vyvážíme ale taktéž do Indie, Švédska či Finska,“ doplňuje šéf exportu Petr Šimoník. (více viz Profit, 24.9.2007)

Česká exportní banka na výstavě v Omsku

6.9.2007, businessinfo.cz

...Brněnská Alta dodává s financováním ČEB pro Omskgidroprivod obráběcí stroje za 2 mil EUR. Při návštěvě prezidenta Klause ve městě bylo v září 2006 podepsáno Memorandum mezi Altou, ČEB a Titan group Omsk o spolupráci při dodávkách technologií. Zatím je v jednání projekt za cca 10 mil EUR...K největším patří kontrakt na dodávku zařízení pro Uralvagonzavod (Alta Brno) na jihu Uralu za 1.000 miliónů EUR (více viz businessinfo.cz)

Mise přinesla smršť kontraktů

28.5.2007, Profit, str. 18

V dubnu se do Ruské federace vypravila jedna z největších českých obchodní misí novodobé historie. Lesk jí dávala účast prezidenta Václava Klause a byznysmenů letělo tolik, že musela být vypravena hned dvě speciální letadla. V Moskvě a v Tatarstánu je pak čekala smršť obchodních zakázek.
Společnost Alta Brno zase získala zakázku na výstavbu výrobny bioetanolu v Omské oblasti. S firmou Atomstrojexport Moskva se také dohodla na založení společného podniku na dodávky technologií pro jaderné elektrárny ve střední Evropě.Po skončení podnikatelského fóra byly uzavřeny přímo v Kremlu za přítomnosti prezidentů Vladimíra Putina i Václava Klause další obří obchody. Brněnská Alta a ruský státní podnik Uralvagonzavod se dohodly na komplexní modernizaci hutních, slévárenských a energetických provozů. Hodnota tohoto kontraktu byla navýšena z původních 300 milionů na jednu miliardu eur...(více viz Profit 28.5.2007, str.18)

Alta uzavřela miliardové obchody v Rusku

18.5.2007, Brněnský deník, str. 7, Zpravodajství - podnikání

Brno/Uzavřít obchod za několik miliard korun se většině firem nepodaří za celou dobu jejich existence. Zástupcům brněnské společnosti Alta se to ale podařilo. V Moskvě podepsali smlouvu na dodávku obráběcích strojů za osmadvacet miliard korun pro strojírenskou firmu Uralvagonzavod.
 Kontrakt je rozšířením starší smlouvy, která byla ve výši osm a půl miliardy korun. „Pro nás je to něco jako potvrzení, že spolupráce mezi námi a ruskou stranou funguje k oboustranné spokojenosti,“ uvedl generální ředitel firmy Martin Belza. Celý obchod má oficiálně skončit v roce 2012, ale podle Belzy to bude později. „Ta částka je značná a těžko všechno půjde tak hladce, jak se předpokládá,“ dodal.
Alta je jednou z největších obchodních společností v České republice. Zaměřuje se hlavně na dodávky v oblasti strojírenství a zpracování stavebních hmot, jako jsou drtírny nebo asfaltovny.
 ...Obchod s Uralvagonzavodem ale není jedinou smlouvou, kterou si Alta z poslední návštěvy východních zemí odvezla. Brněnská firma podepsala také smlouvu na dodávku cihelny na Ukrajinu. Společnost také podepsala dohodu s ruským průmyslovým holdingem Titan. Alta pomůže s výstavbou závodu na výrobu bioethanolu v Omsku. Tento kontrakt je ve výši téměř tří miliard korun...(více viz Brněnský deník 18.5.2007, str. 7)

K velkým zahraničním kontraktům je podpora státu nezbytná

17.5.2007, Ekonom, str. 9, Služby státu exportérům

Společnost ALTA se od svého založení v roce 1991 zaměřuje na obchod se zeměmi střední a východní Evropy. Pokud bychom ji měli charakterizovat třemi slovy, pak by ji asi nejvíce vystihla tato: růst, prosperita, stabilita.
Dnešní obchodní činnost zahrnuje komplex služeb obchodních, finančních a engineeringových v takové kvalitě, která zabezpečuje vysokou konkurenceschopnost společnosti....Neméně důležitý je i fakt, že akciová společnost ALTA svými zakázkami umožňuje desítkám českých firem, aby se prosadily na zahraničních trzích. Kromě toho je ALTA také propojena s výrobou - stala se vlastníkem skupiny TOS Kuřim, jejíž tři společnosti zaměstnávají zhruba 1400 pracovníků a produkují obráběcí stroje, slévárenské výrobky a kuličkové šrouby. Díky referencím a dobrým obchodním kontaktům se ALTA loni dostala k zakázce, kterou jsou dodávky a obnova strojního zařízení pro ruský strojírenský závod Uralvagonzavod v celkovém objemu 300 milionů eur. Firma je největším výrobcem vagonů nejen v Rusku, ale i na světě. »Uralvagonzavod byl s našimi dodávkami natolik spokojen, že se nám podařilo koncem dubna v Moskvě, v době návštěvy pana prezidenta Klause v Rusku, podepsat smlouvu o navýšení uvedeného kontraktu na rovnou miliardu eur,« zdůraznil Plašil. »Naše dodávky jsou zaměřeny na celý proces výroby nákladních vagonů. V současnosti se to týká hlavně obrábění kovů a lakování. Rozšíření zakázky bude směřovat do dalších procesů od prvovýroby až po konečnou úpravu.« V realizaci či jednání jsou i další zajímavé projekty o menších finančních objemech, například dodávky pro výrobce letadel, které se týkají obráběcích strojů a povrchové úpravy...(více viz Ekonom, str. 9, Služby státu exportérům)

Fakta o velkých zahraničních investičních zakázkách českých firem

16.5.2007, Haló noviny, str. 8, Ekonomika

Modernizace ruských strojíren Uralvagonzavod
Společnost Alta by měla podle dohody podepsané letos v dubnu dodat v následujících deseti letech strojírnám Uralvagonzavod stroje a zařízení za zhruba miliardu eur (asi 28 miliard korun). Alta bude zastřešovat veškeré dodavatele z několika zemí. Projekt s Uralvagonzavodem zahrnuje modernizaci jak metalurgického a slévárenského zařízení, tak obrábění kovů. Alta uzavřela dohodu také s ruským průmyslovým holdingem Titan, a to o výstavbě závodu na výrobu bioetanolu v Omsku za 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun) (více viz Haló noviny 16.5.2007, str.8)

Výběr velkých investičních zakázek českých firem v zahraničí

14.5.2007, Zpravodajství ČTK

Modernizace ruských strojíren Uralvagonzavod
Společnost Alta by měla podle dohody podepsané letos v dubnu dodat v následujících deseti letech strojírnám Uralvagonzavod stroje a zařízení za zhruba miliardu eur (asi 28 miliard korun). Alta bude zastřešovat veškeré dodavatele z několika zemí. Projekt s Uralvagonzavodem zahrnuje modernizaci jak metalurgického a slévárenského zařízení, tak obrábění kovů. Alta uzavřela dohodu také s ruským průmyslovým holdingem Titan, a to o výstavbě závodu na výrobu bioetanolu v Omsku za 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun).

S Klausem přijely do Ruska miliardy

30.4.2007 / Brněnský deník, str. 5, Ekonomika

Václav Klaus vzal sebou na státní návštěvu do Ruska největší podnikatelskou misi v historii prezidentských cest: v zemi, kde o víkendu začal hokejový šampionát, s ním bylo 109 podnikatelů. Ti zde hledají kontakty, domlouvají obchody, či jako brněnská Alta rovnou podepisují kontrakty. Kontrakt Alty s uralskými strojírnami Uralvagonzavod znamená pro Čechy obchod o velikosti jedné miliardy eur, tedy asi 28 miliard korun, uvedla agentura ČTK. Přitom původně mělo jít o třetinovou částku. Podpisu se účastnil jak český prezident Václav Klaus, tak i ruský prezident Vladimir Putin. “To, že se dohoda podepisuje za přítomnosti obou prezidentů, svědčí o tom, že to má význam nejen pro nás, ale také pro oba státy. Politická podpora je důležitá, ale ještě důležitější je komunikace,“ řekl k podpisu šéf brněnské firmy Vladimír Plašil. (více viz Plzeňský deník, str. 5, Ekonomika)

Česká Alta podepsala s Uralvagonzavodem dohodu za miliardu eur

27.4.2007 / Zpravodajství ČTK

Zástupci brněnské firmy Alta a uralských strojíren Uralvagonzavod dnes podepsali dohodu o zvýšení dodávek pro rekonstrukci ruského závodu na Urale na miliardu eur (asi 28 miliard korun). Původně zněla hodnota kontraktu pro českou firmu na 300 milionů eur (okolo 8,4 miliardy korun). Podpisu byli přítomni český prezident Václav Klaus a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. "To, že se dohoda podepisuje za přítomnosti obou prezidentů, svědčí o tom, že to má význam nejen pro nás, ale také pro oba státy. Politická podpora je důležitá, ale ještě důležitější je komunikace," řekl ČTK k podpisu šéf brněnské firmy Vladimír Plašil. Společnost Alta uzavřela dohodu také s ruským průmyslovým holdingem Titan, a to o výstavbě závodu na výrobu bioetanolu v Omsku za 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun). (více viz Zpravodajství ČTK)

Jistota stojí stovky milionů

26.4.2007 / Ekonom, str. 53, Analýzy

Nový vlastník někdejšího slavného výrobce obráběcích strojů, Alta, hodlá v TOS Kuřim investovat stovky milionů korun. Jinak by pro něj akvizice neměla smysl...Ještě v roce 2005 skončila TOS Kuřim se ztrátou 365 milionů, loni už měla čistý zisk 79 milionů a letos plánuje víc než 60 milionů. Kdybych to byl býval věděl... Když se přede dvěma roky rozjížděl projekt s Uralvagonzavodem, pro který bude brněnská obchodní společnost Alta zajišťovat v následujících deseti letech dodávky v celkové hodnotě až miliardy eur (viz Ekonom č. 16/2007), vypadalo to, že jedním z klíčových dodavatelů bude právě výrobce obráběcích strojů TOS Kuřim. S tímto producentem Alta spolupracovala už řadu let předtím. V roce 2005 to ale v TOS vypadalo na bankrot. Jak tomu zamezit? Alta se rozhodla firmu v kritické situaci od stávajícího vlastníka odkoupit. V srpnu 2005 společně se stoprocentním podílem v TOS získala i 75 % firmy Kuličkové šrouby Kuřim a zhruba 67 % ve společnosti Slévárna Kuřim.»První měsíce jsem rozhodnutí litoval, dnes jsem rád, že jsme to udělali,« říká s odstupem času předseda představenstva společnosti Alta Vladimír Plašil. Přiznává ale, že vytáhnout podnik z nejhoršího nebylo lehké ani levné. TOS Kuřim měla sice stále dobré produkty a velké nevyužité rezervy, potýkala se ale s nedostatkem cash flow a na odvodech sociálního zabezpečení dlužila miliony...Investice budou přicházet postupně. Nový vlastník chce vložit 135 milionů korun do školicího střediska a vychovat si profesní odborníky pro vlastní potřebu. Hodlá postupně vyměnit i část strojů, na ně má vyčleněno pro nejbližší roky 40 milionů korun. Šedesát milionů má jít na technický rozvoj. Revitalizovat se bude i celý areál, přičemž celá čtvrtina by mohla být pronajata jiným firmám...(více viz Ekonom, str. 53)

Přelom? Rusko čeká na Václava Klause, stovku firem a miliardové kontrakty

19.4.2007 / Hospodářské noviny, str. 9, Trendy

Je to poprvé v historii České republiky, co se s naším prezidentem vydá koncem dubna do Ruska tak početná skupina podnikatelů. Stovka a pár desítek, dvě letadla. Sedmisetmilionová smlouva brněnské společnosti Alta, myšleno v eurech, je skutečně ukázkou obchodnické obratnosti. Jestliže před časem dohodla s jekatěrinburským obřím podnikem Uralvagonzavod dodávky strojírenského zařízení za 300 milionů eur, nyní se kontrakt vlastně navyšuje na miliardu eur...(více viz Hospodářské noviny, str. 9)

Plašil v Kremlu

23.4.2007 / Týden, str. 76, Ekonomika

Brněnská Alta rozšířila ruskou zakázku na jednu miliardu eur České firmy začínají být stále úspěšnější na ruském trhu. Společnost Alta dodá strojírnám Uralvagonzavod stroje a zařízení za zhruba dvacet osm miliard korun. Prezident Václav Klaus míří do Ruska. V Kremlu bude za jeho účasti sedmadvacátého dubna podepsána obří smlouva. Půjde o vůbec největší strojírenský kontrakt v historii česko-ruských vztahů. Brněnská Alta rozšíří již existující smlouvu se společností Uralvagonzavod z Nižního Tagilu. Ze stávajících tří set milionů eur se objem dodávek zvýší na plnou miliardu. „Jde o komplexní řešení, které zahrnuje modernizaci jak metalurgického a slévárenského zařízení, tak obrábění kovů,“ říká Vladimír Plašil, předseda představenstva a spolumajitel Alty. Smlouvu bude financovat Česká exportní banka, pojištění úvěru má na starosti Exportní garanční a pojišťovací společnost. V obou případech jde o státní instituce. Úroková sazba rozšířeného úvěru se bude se všemi poplatky pohybovat kolem pěti a půl procent; úvěr by měl být splacen někdy kolem roku 2020. Podle dalšího spolumajitele firmy Bronislava Šimka je kontrakt mimořádný i na ruské poměry. Alta bude zastřešovat veškeré dodavatele z několika zemí. Kolem čtyřiceti procent kontraktu dodají české společnosti, z toho pak necelou pětinu TOS Kuřim, který je vlastněn Altou. (více viz Týden, str. 76)

Nejsme krizoví manažeři, ale obchodníci

19.4.2007 / Ekonom, str. 52, Analýzy

Strategií Alty není kupovat výrobní firmy, přesto nějakou akvizici v oblasti obráběcích strojů nevylučuje. Loni ovládla leasingovou společnost v Rusku. Milion pro ně není žádné číslo. Tržby brněnské společnosti Alta především z obchodu s Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem se dlouhodobě pohybují v řádu miliard, zisky jsou minimálně v desítkách milionů. Když podnikají, je to většinou ve velkém. ...Alta obchoduje hlavně se strojírenskými výrobky - obráběcími stroji, důlním zařízením, technologiemi pro energetiku. Zaměstnává kolem 120 lidí, většinou obchodníků, v poslední době ale přibývá finančníků, projektantů a jiných technicky zdatných odborníků. Alta totiž stále více zajišťuje vedle běžného vývozu, resp. i dovozu také inženýrink. Na řadu takových činností si ale zatím kapacity najímá. Loni dosáhla Alta obratu přes pět miliard, čistý zisk představoval necelých 33 mil. korun. Letos očekávají tržby k sedmi miliardám a zisk přes 99 milionů. ...Dnes má Alta kromě hlavního stanu v Brně kancelář také v Praze, v Plzni a v Přerově, obchodní zastoupení v Moskvě, Sankt Petěrburgu, Jekatěrinburgu, Kyjevě a v Minsku. Uvažuje o založení zastoupení v Omsku.Součástí skupiny Alta je od loňska i výrobní podnik TOS Kuřim a její přidružené závody (Kuličkové šrouby, Slévárna). To je ale podle vedení společnosti spíše výjimka. Další firmy prý nemají zájem kupovat. I když...(více viz Ekonom, str. 52)

Miliardové kontrakty před i za Uralem

19.4.2007 / Ekonom, str. 50, Analýzy

Brněnská společnost Alta podepíše příští týden v Rusku další významné dohody. Dodávky pro Uralvagonzavod by měly dosáhnout miliardy eur. Vladimír Plašil, předseda představenstva obchodní společnosti Alta, jede příští týden zase do Ruska. Nebylo by na tom nic mimořádného, navštěvuje toto teritorium dvakrát za měsíc. Tentokrát se ale připojí k podnikatelské delegaci, která bude doprovázet českého prezidenta Václava Klause na oficiální návštěvě Ruské federace - což je příležitost podepsat (nebo přinejmenším posunout) další stamilionové dohody. Týkat se mají podle informací Ekonoma energetiky, dalších dodávek pro Uralvagonzavod a pro podnik na výrobu bioetanolu a v neposlední řadě exportu strojů a zařízení pro letecký průmysl. Alta je jednou z největších obchodních společností v ČR, 90 % jejího obratu představují aktivity v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku. Zaměřuje se především na dodávky z oblasti těžkého strojírenství, těžebního průmyslu, hutnictví, energetiky a průmyslu stavebních hmot...Podle Bronislava Šimka, člena představenstva Alty, zodpovědného za obchodní strategii, se rámcový kontrakt skládá z řady dílčích kontraktů. Alta dodá pro potřeby tohoto podniku například i lakovnu za více než miliardu korun, největší svého druhu na světě...Alta má v bývalém SSSR řadu dalších projektů, týkajích se například také dodávek pro letecký průmysl. »Předloni jsme vyhráli výběrové řízení na dodávku galvanoven a lakoven do leteckého závodu Irkut v Irkutsku,« řekl Ekonomu Vladimír Plašil a vysvětlil: »Důvodem, proč je potřebovali, je fakt, že Irkut podepsal dohodu s Airbusem, že pro něj bude vyrábět ocasní plochy.« Kromě toho odeslala Alta do Irkutska z TOS Kuřim (patří do skupiny Alta) dvě zařízení na obrábění titanu, teď je připraveno pět dalších. Pokud budou tamní letečtí výrobci spokojeni, bude prý následovat ještě dalších deset. (více viz Ekonom, str. 50, Analýzy)

Jak vypadá úspěch?

19.4.2007 / Ekonom, str. 3, Editorial

O podnicích, které se dostaly do problémů, někdo je rozkradl, případně ovládl proti vůli někoho jiného, nebo které se tak či onak nechovají dle zákonů či kodexů corporate governance, se píše poměrně často. Trochu menší prostor je věnován obchodní společnosti Alta, které se - zase v naprosto jiné oblasti - rovněž daří. Obě firmy mají jedno společné: znají je lidi v branži - Unicorn v oblasti IT, Altu ve strojírenství a v zahraničním obchodě...(více viz Ekonom, str. 3)

Sankt Petěrburg – severní perla, kde je vhodné se prezentovat

19.4.2007 / Hospodářské noviny, str. 27, Zkušenosti

...Snaží se i české firmy. Celkem třináct z nich, které se na veletrhu prezentovaly společně s MPO, svojí účasti rozhodně nelitovaly. Zájem byl ze strany obchodních partnerů, kteří podle vyjádření zástupců firem během konání veletrhu s našimi podniky uzavřeli kontrakty v objemu několika desítek milionů korun (další, několikanásobně větší částka je rozjednaná), ale i u novinářů. Prakticky denně se v některých místních novinách objevila zmínka o účasti Čechů a o tom, čím takové firmy jako Šmeral Brno, Škoda Machine Tools či TOS Kuřim chtějí své partnery oslovit. Dobře se představitelé firem cítili i na semináři organizovaném společně se slovenskou účastí na veletrhu, když zájem ruských hostů byl takový, až to chvíli vypadalo, že pro všechny zájemce nebude dost místa.(více viz Hospodářské noviny, str. 27, Zkušenosti)

Hospodaří bez ztráty

11.4.2007 / Žďárský deník, str. 4, Zpravodajství - okolní okresy

Strojírenská firma TOS Kuřim z Brněnska se loni po několika letech dostala ze ztráty a vykázala zisk 32 milionů korun. Oproti roku 2005 je to nárůst skoro o 400 milionů. Tržby vzrostly o 46 procent na 835 milionů. „Hlavním důvodem je změna majitele v polovině roku 2005,“ řekl ředitel podniku Vítězslav Musil. TOS Kuřim - OS spolu s Kuličkovými šroubárnami a Slévárnou Kuřim vlastní investorská společnost Alta. TOS Kuřim - OS je nástupce původní zkrachovalé firmy TOS. Ve čtyřiatřicetihektarovém areálu nedaleko Brna vyrábí univerzální frézovací centra, jednoúčelové stroje a linky, mimo jiné pro automobilový průmysl. Ten v Česku zaznamenává v posledních letech výrazný nárůst, a profitují z toho také dodavatelé.(více viz Žďárský deník, str. 4)

TOS Kuřim se loni dostal ze ztráty

10.4.2007 / Hospodářské noviny, str. 18, Z domova

Strojírenská firma TOS Kuřim se loni po několika letech dostala ze ztráty a vykázala zisk 32 milionů korun. Oproti roku 2005 je to nárůst skoro o 400 milionů. Tržby vzrostly o 46 procent na 835 milionů. Hlavním důvodem je změna majitele z poloviny roku 2005, řekl ředitel podniku Vítězslav Musil. TOS Kuřim-OS spolu s Kuličkovými Šroubárnami a Slévárnou Kuřim vlastní investorská společnost Alta. Kuřimská strojírna se z červených čísel dostala také díky restrukturalizaci po změně majitele. Nyní dokonce plánuje do dvou let vybudovat vlastní vývojové centrum a školicí středisko za několik desítek milionů. (více viz Hospodářské noviny, str. 18, Z domova)

GALATEK, a. s., a české technologie do zahraničí

26.2.2007 / Prosperita, str. 19, Export

Společnost GALATEK z Ledče nad Sázavou je jedničkou ve svém oboru, neboť její lakovny jsou vždy originální kusovou dodávkou. Za dobu šestnáctileté existence realizovala největší počet lakoven v České a Slovenské republice z tuzemských dodavatelů. Loni na jaře společnost získala významnou zakázku pro ruský strojírenský závod Uralvagonzavod, která je součástí velkého kontraktu české společnosti Alta na dodávky a obnovu strojního zařízení za celkem cca 300 milionů eur v průběhu následujících tří let. Společnost Uralvagonzavod se zabývá především výrobou vagonů a Alta a její subdodavatelé mají modernizovat její zařízení.(více viz Prosperita, str. 19, Export)

Elektrárna má nového ředitele

19.7.2006 / Mladá fronta DNES, str. 1, Jižní Čechy

Jaderné elektrárně Temelín od včerejšího dne šéfuje nový muž. Vladimír Hlavinka vystřídal dosavadního ředitele Miroslava Vilíma, který na elektrárně bude i nadále působit jako zástupce ředitele. "Vedení energetické společnosti ČEZ chce dát řízení naší největší elektrárny nový impuls. Pan Hlavinka prokázal své manažerské kvality již v předešlých postech a věříme, že přinese pohled člověka z vnějšku a uplatní přitom svoje zkušenosti s jadernou energetikou," osvětlil místopředseda představenstva ČEZ Jiří Borovec. Čtyřicetiletý Hlavinka se včera teprve seznamoval s elektrárnou a ke své nové pozici se nechtěl vyjadřovat. Pochází z Brna, kde vystudoval obor tepelné a jaderné stroje a zařízení na vysokém učení technickém a také právnickou fakultu. Firma ČEZ pro něj není neznámou, působil v ní v letech 1991 až 2000. Na Temelín nastupuje z brněnské společnosti ALTA, která obchoduje se strojírenskými zařízeními ve střední a východní Evropě. Hlavinka zastával ve firmě pozici člena představenstva a měl na starosti právní zastoupení a získávání nových firem. Pomohl firmě ALTA získat trojici výrobních firem z Kuřimi v čele s TOS Kuřim-OS, která vyrábí obráběcí stroje. "Byl to hodně významný krok, ALTA se z původní obchodní firmy stala výrobní, což zvýšilo naši konkurenční výhodu. Pan Hlavinka je velice schopný pracovník se systémovým myšlením," poznamenala tajemnice společnosti ALTA Helena Švédová.(více viz Mladá fronta DNES, str.1)

Češi budou dodávat ruským kamazům

21.6.2006 / Hospodářské noviny, str. 18, Z domova

Nákladní auta ruské firmy Kamaz už několik let porážejí všechny soupeře na trati rallye mezi Paříží a Dakarem. Využít toho chtějí i české firmy, které by rády dodávaly ruské společnosti autodíly. O zakázky se snaží i další česká společnost Alta, tradiční výrobce obráběcích strojů a zařízení. »Kamaz dnes evidentně funguje, ale protože prožil těžké období, bude potřebovat modernizovat svoji výrobní základnu. A to je parketa pro nás,« říká zástupce firmy Alta v Rusku Jiří Bartuněk. V závodu na řece Kamě zatím uskutečnil jen první krok: představil podnik. »Přípravná fáze na kontrakt může trvat několik let, rok nebo dva jsou spíš výjimkou,« uvedl Bartuněk...(více viz Hospodářské noviny, str. 18)

Znáte firmy, jež patří k nejlepším?

19.6.2006 / Mladá fronta DNES, str. 4, Jižní Morava

Čím se zabývá brněnská společnost Alta, vědí i ve městě na Svratce a Svitavě snad jen lidé z branže. Přitom je Alta podle žebříčku Společnosti Czech Top 100 čtvrtým nejvýznamnějším podnikem na jihuMoravy. Navíc se vešla mezi stovku českých firem s nejvyšším obratem v zemi a to se nepovedlo ani tak známému brněnskému exportérovi, jakým je Zetor. Alta má v podtitulu uvedeno, že je "zahraničně obchodní společností". Specializuje se na obchodování se zeměmi střední a východní Evropy, hlavně v oblasti strojírenství. Majitel kuřimských strojíren má velký obchod v Rusku - Většina Brňanů i lidí z okolí metropole však bude "doma", když uslyší, že je to právě firma Alta, kdo dnes ovládá tradiční strojírenskou fabriku TOS Kuřim, včetně jejích partnerských výrobních podniků Kuličkové Šrouby Kuřim a Slévárna Kuřim. Pod křídla Alty se všechny jmenované závody dostaly vloni v červenci. Letos získala společnost Alta významnou zakázku v Rusku. Tamnímu závodu Uralvagonzavod dodá strojní zařízení za 50 milionů eur, tedy asi 1,4 miliardy korun. "Celkem je společný projekt rozpočítaný na tři roky a 300 milionů eur," popsal obchodní ředitel firmy Alta Martin Belza. Uralvagonzavod se zabývá především výrobou vagonů a brněnská Alta má modernizovat jeho zařízení. Do Ruska dodá společně s dalšími subdodavateli například obráběcí stroje a technologie...(více viz Mladá fronta DNES, str.4)

Peníze leží na východě

8.6.2006 / Ekonom, str. 76, Analýzy

Každý, kdo něco znamená, míří do Ruska. Zde jej ovšem nevítají s otevřenou náručí, ale s tvrdými požadavky na cenu, kvalitu a dodací podmínky. Kdo však uspěje, má zisky na řadu let dopředu zajištěny. Největším zprostředkovatelem těchto obchodů je brněnská firma Alta. Mezi poslední velký »deal« patří dodávka strojního zařízení pro ruský Uralvagonzavod. Rámcová smlouva na dodávky znějící na 300 mil. eur se podepisovala při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v České republice. Ostatně právě tato smlouva se stala předmětem vášnivých debat mezi hradním a vládním úřadem. Hádka o to, kde se vlastně měla smlouva podepisovat, na dlouhou dobu zastínila fakt, že jde o jeden z největších kontraktů s Ruskem za posledních 15 let. Alta zatím s Uralvagonzavodem podepsala konkrétní smlouvy v ceně 91 mil. eur (první kontrakt zněl na 44 mil. eur, druhý na 47 mil. eur). Kontrakt má z 95 % profinancovat Česká exportní banka (ČEB), která se nedávno s Altou dohodla na financování provozního úvěru (85 % kontraktu). Zbývá domluvit krátkodobou půjčku ČEB, která dosáhne 10 % kontraktu. Na dodávkách se mají z české strany podílet například TOS Kuřim, ZPS-Tajmac, CETOS, Kovosvit, ČKD Blansko a další...(více viz Ekonom, str. 76)

Strojírenská Alta dohodla v Rusku dodávky za 1,4 miliardy korun

24.5.2006 / Zpravodajství ČTK

Česká společnost Alta se dohodla s ruským strojírenským závodem Uralvagonzavod a tento týden podepsala smlouvy týkající se dodávek strojního zařízení za 50 milionů eur, tedy asi 1,4 miliardy korun. Celkem je společný projekt rozpočítán na tři roky a 300 milionů eur, řekl dnes ČTK obchodní ředitel firmy Alta Martin Belza. Společnost Uralvagonzavod se zabývá především výrobou vagonů a Alta a její subdodavatelé mají modernizovat její zařízení. Dodány tedy budou například obráběcí stroje, technologie a další zařízení. "Také tam dodáváme speciální linky na výrobu os a poloos vagonů, což jsou výrobky, které se nedají dělat na standardních strojích," poznamenal Belza. Součástí kontraktu je i dodávka lakovací linky, jedné z největších na světě. Česká Alta je jednou ze tří desítek společností, které se nyní prezentují na moskevském metalurgickém veletrhu Metalloobrabotka 2006. Podle zástupců Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST) se českým strojírenským firmám v posledních letech daří upevňovat pozici v Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu. Objem exportu obráběcí techniky z Česka do Ruska stoupl v loňském roce o 50 procent a činil 900 milionů korun. (více viz Zpravodajství ČTK, 24.5.2006)

Příležitosti nejsou pouze v Moskvě

18.4.2006 / Profit, str. 46, Evropa

Ruské hospodářství se v posledních letech dynamicky rozvíjí. Modernizují se staré provozy, stavějí nové závody - to vše představuje obrovské příležitosti pro české exportéry. Nejnověji se plzeňskému výrobci Škoda Machine Tool podařilo prostřednictvím firmy Alta dodat loděnici FGUP Zvjozdočka v Archangelské oblasti obráběcí centrum na výrobu lodních šroubů. Hodnota obchodu dosáhla téměř 50 milionů korun. „Tento kontrakt je první dodávkou v daném regionu. Věříme, že pozitivní reference z této realizace povedenou k dalším zakázkám i u dalších subjektů v regionu.“ říká prezident společnosti Alta Vladimír Plašil. (více viz Profit, str. 46)

Hospodářská komora Brno zlomila rekord

30.3.2006 / Lidové noviny, str. 7, Metropole/Brno

Obchodní a hospodářská komora Brno se stala největším uskupením podnikatelů v republice. Její představenstvo přijalo tento týden šestistého člena, kterým se podle ředitele OHK Petra Bajera stala firma TOS Kuřim - OS (člen skupiny ALTA-pozn.). Hranici komora překonala po téměř šesti letech fungování.

České firmy dodají zařízení ruskému výrobci tanků

21.3.2006 / Zpravodajství ČTK

České firmy mají dodávat zařízení ruskému výrobci Uralvagonzavod....Půjde o součást širšího kontraktu, který ruská firma uzavřela loni s brněnskou společnosti Alta jako generálním dodavatelem. Dnes to uvedl server Euro OnLine. Podle ředitele Uralvagonzavodu Nikolaje Malycha hodlá jeho firma nakoupit v ČR zařízení za 50 milionů eur, tedy asi 1,4 miliardy korun. O konkrétních dodávkách se podle Eura bude ještě jednat. Rámcový kontrakt mezi oběma firmami se týká hlavně modernizace výroby nákladních železničních vagonů. České firmy spolupracují při výrobě vagonů, eskalátorů, nakladačů a traktorů. Během nedávné návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Praze byla podepsána konkrétní smlouva na výstavbu lakovny za 44 milionů eur a připravují se i další kontrakty.

Dobývání divokého východu

17.3.2006 / BIZ

Stroje, stroje, stroje. Se 140 tisíci korunami v kapse založil Vladimír Plašil před patnácti lety společnost Alta. Zatímco většina podnikatelů chtěla obchodovat se západem v naději, že prorazí díky nízkým cenám, Plašil se s několika kolegy rozhodl vsadit na ruský trh. Firma nenápadně rostla, základní kapitál se vyšplhal tři roky po založení na 11 milionů korun, loni už měla Alta obrat přes sedm miliard. A zisk více než 60 milionů. Obchoduje hlavně s investičními celky, obráběcími stroji, strojírenským zbožím a zařízením pro těžební průmysl. Klíčová teritoria jsou Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Z těchto zemí pro změnu dováží železnou rudu a hotové hutní výrobky. Vladimír Plašil věděl, co ho čeká. Vystudoval v 80. letech zahraniční obchod na Kyjevské univerzitě. Alta se postupně stala jednou z nejsilnějších firem v regionu a od loňska se nezabývá jen obchodem; koupila továrnu TOS Kuřim, která do té doby zajišťovala zakázky. "Loni se nám podařila řada kontraktů ve Vietnamu, kam dodáváme především těžební techniku do uhelných dolů, dopravní stroje a zajímáme se o energetiku," uvedl Plašil pro Mladou frontu Dnes s tím, že jde o dodávky za stovky milionů korun...(více viz BIZ, 17.3.2006)

V hlavní roli jsou ruská ropa a plyn

2.3.2006 / Mladá fronta DNES

PŘIJEL VLÁDCE KREMLU. Putina čekají jednání o ropě, plynu i boji proti terorismu. České firmy pronikají do Ruska hlavně se strojírenskými výrobky. Rusko chce přes Česko dostat ropu dál na Západ. Češi chtějí s Putinem probrat i dodávky ropy, které do země proudí z Ruska bývalým ropovodem Družba. Rusko má zájem čerpat víc přes české území dál do Evropské unie. „Teoreticky existuje možnost dostavět pokračování ropovodu Družba, který dnes končí na našem území, směrem na západ,“ uvedl zdroj z ministerstva průmyslu...Kromě energetických témat mají být na stole i projekty strojírenských firem. Včera podepsala další část kontraktu brněnská obchodní společnost Alta, která je generálním dodavatelem lakovny pro Uralvagonzavod v hodnotě zhruba 1,1 miliardy korun...(více viz Mladá fronta, 2.3.2006)

ČEB podepíše s ruskou Vněšekonombankou smlouvu o vývozu do Ruska

28.2.2006 / Zpravodajství ČTK

Česká exportní banka (ČEB) podepíše ve středu s ruskou bankou Vněšekonombank rámcovou úvěrovou smlouvu o střednědobém financování českého vývozu do Ruska... "V návaznosti na kontrakt mezi českou společností ALTA Brno a ruskou Uralvagonzavod na realizaci první etapy modernizace závodu Uralvagonzavod Nižnij Tagil ve Sverdlovské oblasti je k podpisu připravena rámcová smlouva mezi ČEB a ruskou stranou o financování tohoto projektu," podotkl Stolár. Dodal, že tento projekt patří mezi největší, jaké ČEB v Rusku financovala...(více viz Zpravodajství ČTK)

Obchod mezi Ruskem a ČR roste, bilance je pro Česko nepříznivá

26.2.2006 / Zpravodajství ČTK

PRAHA 26. února (ČTK) - Česko-ruské hospodářské vztahy udělaly v posledních letech velký pokrok. Loni byla podepsána nová hospodářská smlouva, obrat vzájemného obchodu má po propadu v roce 2002 rostoucí tendenci a vyřešen byl také ruský dluh vůči Česku, který v posledních letech asi nejvýrazněji vstupoval do vzájemných vztahů. Českému vývozu do Ruska dominují stroje a dopravní a přepravní prostředky a zařízení. V dovozu z Ruska převažuje ropa a plyn, k dalším významnějším položkám patří hliník, barevné kovy a palivové články pro reaktory. Ruské dodávky plynu do České republiky pokrývají zhruba tři čtvrtiny spotřeby.Loni v říjnu Česko podepsalo s Ruskem několik smluv o hospodářské spolupráci a součástí byla i dohoda o realizaci 17 společných projektů v objemu zhruba dvou miliard dolarů (asi 50 miliard korun). Mezi domluvené projekty patří například modernizace závodu Uralvagonzavod ve Sverdlovské oblasti. Dodavatelem projektu za 300 milionů dolarů (7,5 miliardy Kč) by měla být mimo jiné společnost Alta Brno.(více viz Zpravodajství ČTK)

Začal projekt Ruská kultura

20.2.2006 / Právo, str. 2, Zpravodajství

BRNO - Ministři kultury České republiky a Ruské federace Vítězslav Jandák a Alexander Sergejevič Sokolov zahájili v neděli v Brně V. ročník projektu Ruská kultura v České republice. „Pokračujeme v tradici vzájemných styků, máme společné kořeny a spojuje nás mnoho i v současnosti. Připravujeme novou smlouvu mezi našimi ministerstvy,“ prohlásil Sokolov na tiskové konferenci před slavnostním představením v Janáčkově divadle. Na jeho scéně vystoupily večer hvězdy ruských baletních souborů z Moskvy a z Petrohradu spolu s domácími sólisty. Generálními partnery letošního projektu jsou akciové společnosti Alta a Veletrhy Brno. Letošní projekt Ruská kultura v České republice je součástí oficiálního mezistátního projektu Ruská sezóna 2006, který probíhá pod garancí Ministerstva kultury a hromadných sdělovacích prostředků Ruské federace, Federální agendy pro kulturu a kinematografii Ruské federace a českého ministerstva kultury. (více viz Právo, str. 2, Zpravodajství)

Zvláštní ekonomické zóny v Rusku mají přilákat i české peníze

17.2.2006 / Zpravodajství ČTK

MOSKVA 17. února (zpravodajka ČTK) - Rusko čeká, že se v příštích letech zvýší české investice v zemi. Podpořit jejich příliv by mělo i zakládání tzv. zvláštních ekonomických oblastí, tedy zón se zvýhodněnými daňovými a celními předpisy a zjednodušenou administrativou. Výhody zvláštních ekonomických oblastí vidí šéf firmy Alta Vladimír Plašil především ve zvýhodněném daňovém systému a jednodušším administrativním procesu. "Založit v Rusku společnost připomíná situaci, která byla v Česku na začátku 90. let a ještě mnohem komplikovanější. Pokud se Rusům podaří dosáhnout daňového a ekonomického zvýhodnění, jak teď prezentují, bude otázkou jen krátkého času, než budou ruské zóny naplněny," uvedl Plašil. Limit deseti milionů eur jako základní kapitál pro investice se mu nezdá až tak vysoký. "To je 300 milionů korun, něco jako střední fabrika," přirovnal Plašil.(více viz Zpravodajství ČTK)

Ruština se vrací do módy

13.1.2006 / Lidové noviny, str. 6, Metropole Brno

Ve školách se opět učí azbuka - Staří učitelé ale často neznají moderní trendy jazyka...Podnikatelé: Ruština chybí celé generaci Kdyby studovali ruštinu, mohli vydělávat na východě. Bez dokonalé znalosti tohoto jazyka ale zůstává celá generace. „Hlásí se nám schopní mladí inženýři či obchodníci, ale generaci kolem třicítky ruština chybí. Experty, kteří dobře znají ji a další světový jazyk, je velice těžké najít,“ potvrzuje Helena Švédová z brněnské společnosti Alta, která je jednou z nejúspěšnějších středoevropských firem na ruském trhu. (více viz Lidové noviny, str. 6, Metropole Brno)

Uzavřel se čtvrtý ročník Ruské kultury v Česku

23.11.2005 / Právo, str. 13, Jižní Morava

Víkendové brněnské a úterní pražské představení Rotschildových houslí v podání umělců z Moskevského divadla mladého diváka zakončily čtvrtý ročník projektu Ruská kultura v ČR, díky kterému se na česká jeviště postupně vracejí velikáni ruské kultury. Projekt, který se zrodil v Brně a jehož hlavním iniciátorem byla zdejší agentura SNIP and CO, už prokázal svoji životaschopnost. Podíl na tom mají i generální partneři -ruská průmyslová korporace TVEL, výrobce paliva do jaderných reaktorů, a brněnská akciová společnost Alta, jedna z největších tuzemských firem operujících na ruském trhu. Hlavně díky sponzorské spoluúčasti těchto a několika dalších firem mohou návštěvníci v Praze a v Brně už čtyři roky poznávat nejrůznější tvůrčí cesty ruského umění. Například letos, po tradičním zahájení sezóny s jazzmanem Alexejem Kozlovem, mohli diváci v Brně zhlédnout baletní představení Dona Quijota v podání hostujícího Divadla opery a baletu Rimského-Korsakova a představení jednoaktových baletů Carmen a Aurořina svatba s petrohradskými sólisty Julií Machalinovou a Michailem Lobuchinem...(více viz Právo, str. 13, Jižní Morava)

Čeští zástupci diskutují na Urale o možnosti vyrábět tam škodovky

11.11.2005 / Zpravodajství ČTK

MOSKVA 11. listopadu (zpravodajka ČTK) - O možnosti vzniku společného podniku, který by vyráběl automobily Škoda, diskutoval dnes v uralském Jekatěrinburgu první náměstek českého ministra průmyslu Václav Petříček s gubernátorem tamní Sverdlovské oblasti Eduardem Rosellem. ČTK to řekl Jan Hroník z ministerstva průmyslu a obchodu. Na středním Urale mají české firmy v současnosti už několik společných projektů, například společnost Alta Brno se podílí ve Sverdlovské oblasti na modernizaci firmy Uralvagonzavod asi za devět miliard korun (více viz Zpravodajství ČTK).

O ruský trh je zájem. Pomoci má komise

17.10.2005 / Hospodářské noviny, str. 16, Tento týden v ekonomice

Rusko je pro české vývozce, mimo země Evropské unie, vůbec nejperspektivnějším trhem. Potvrzuje to mezi nimi již několik let prováděný Exportní průzkum DHL i narůstající objemy vývozu, které letos zřejmě přesáhnout hranici jedné miliardy dolarů...Příkladem úspěchů v těchto oborech je seskupení firem Czech Water Aliance, které získalo zakázku v Sankt Peterburgu, aliance Česká dobývací technika či dodávky technologií a zařízení pro průmyslová odvětví, které koordinuje společnost Alta. (více viz Hospodářské noviny, str. 16, Tento týden v ekonomice)

Národní divadlo v Brně

14.10.2005 / Rovnost - Brněnský deník, str. 12, Národní divadlo v Brně - inzerce

V Brně zatančí ruští sólisté Quijota i Carmen. Stejně jako 26. října v Národním divadle v Praze, vystoupí i v Národním divadle v Brně hvězdy ruského Mariinského divadla a Divadlo opery a baletu Rimského-Korsakova Petrohrad se sólisty Julií Machalinou, Irmou Nioradze a Michailem Lobuchinem. Brněnští diváci dostanou dokonce možnost vidět ruské celebrity dvakrát. S baletem Don Quijote vystoupí na scéně Janáčkova divadla 27. 10. a o den později ve slavnostním večeru u příležitosti Státního svátku ČR s balety Carmen a Aurořina svatba. Balet Národního divadla v Brně spolu se společnostmi TVEL Corporation a ALTA připravily tyto jedinečné dva večery, které se uskuteční 27. a 28. října 2005 od 19.00 v Janáčkově divadle. Baletní představení jsou realizována v rámci projektu Ruská kultura v České republice. Hlavním producentem projektu je reklamní společnost SNIP. (více viz Rovnost - Brněnský deník, str. 12, Národní divadlo v Brně - inzerce)

TOS Kuřim očekává v roce 2006 zakázky za více než 800 milionů Kč

7.10.2005 / Zpravodajství ČTK

BRNO 7. října (ČTK) - Výrobní zakázky za více než 800 milionů korun očekává v příštím roce strojírenská společnost TOS Kuřim-OS na Brněnsku. Objem je zhruba na úrovni letošního roku, ale už bez nutného vypořádání nevýhodných kontraktů z minulých let, které má skončit v prvním čtvrtletí 2006. Podnik zahájil po letní výměně vlastníka vnitřní změny a snaží se zefektivnit výrobu, řekl dnes ČTK na veletrhu v Brně generální ředitel Jiří Bartuněk. TOS Kuřim-OS včetně partnerských výrobních podniků Kuličkové Šrouby Kuřim a Slévárna Kuřim ovládla letos v červenci brněnská firma Alta, která je specialistou na vývozy investičních celků zejména do východní Evropy. Patří mezi 100 nejúspěšnějších firem v tuzemsku a jen loni utržila více než 7,2 miliardy Kč. Všechny kuřimské firmy mají roční tržby na úrovni 1,3 miliardy korun. Společnosti chybí tak jako jiným zejména kvalifikovaní lidé. Nejspíše v roce 2006 proto hodlá otevřít Technologické centrum jako čtvrtý subjekt ve skupině. Ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně zde hodlá školit pracovníky, kteří jsou schopni předat zákazníkovi bezchybně fungující stroj v zahraničí. Budou zde učit i obsluhu z ciziny kvůli minimalizaci nákladů. "Každý výjezd do Číny, Indie či Ruska je drahý," vysvětlil Bartuněk. (více viz Zpravodajství ČTK)

Ministerstvo průmyslu jedná o významné investici v Brně

6.10.2005 / Právo, str. 12, Jižní Morava

Americká firma zvažuje, že bude investovat v Brně...Další významnou obchodní akcí, o níž ministerstvo průmyslu a obchodu v Brně jednalo, je zakázka na důlní techniku, rekonstrukci šachet a výstavbu elektrárny o výkonu 300 MW ve Vietnamu. Podílet by se na ní mělo konsorcium firem, mezi nimiž je i brněnská Alta. "Tato firma už ve Vietnamu dodala techniku za 3,8 miliónu dolarů, letos její zakázky v této zemi dosáhly objemu 7,5 miliónu dolarů," řekl Právu Tlapa. (více viz Právo, str. 12, Jižní Morava)

Vietnam patří do českých priorit

30.9.2005 / Obchodní týdeník, str. 41, Strojírenství

Dohoda o vzájemné hospodářské pomoci mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou rozvíjí vysoký potenciál hospodářské spolupráce obou zemí. Dohodu o vzájemné hospodářské spolupráci podepsali ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban společně s ministrem obchodu Vietnamské socialistické republiky Truong Dinh Tuyenem. "Expanze mimo evropské trhy je nutná a Vietnam je dnes pro nás prioritní oblastí. Škoda Praha s projektem výstavby 300 MW elektrárny nebo Alta Brno s možností dodávky důlní techniky pro vietnamský Vinacoal představují současný trend, který je zapotřebí podporovat," uvedl Milan Urban, ministr průmyslu a obchodu. "Spolupráci s Českou republikou jednoznačně podporujeme, předpokládáme, že se Česko pro nás stane vstupní bránou na evropský trh," prohlásil Truong Dinh Tuyen, ministr obchodu Vietnamské socialistické republiky. Zdárnému průběhu projektu napomohla i mise představitelů MPO s českými podnikateli v červenci 2005. Alta Brno, a. s., v současné době projednává možnost dodávek důlní techniky pro vietnamského partnera, firmu Vinacoal. Jedná se především o technologie pro modernizaci důlních šachet s tím, že část zařízení by se mohla vyrábět přímo ve Vietnamu. V současné době probíhá i příprava financování projektu v součinnosti EGAP a ČEB.(více viz Obchodní týdeník, str. 41, Strojírenství)

Nestačí být dobrý - musí se o vás vědět

19.9.2005 / Hospodářské noviny, str. 4, Jihomoravský kraj - Region

...velmi úspěšný je v posledních čtyřech letech mezinárodní kulturní projekt Ruská kultura v ČR, mimo jiné ve spolupráci s brněnskou společností ALTA, ruskou korporací TVEL, velvyslanectvím Ruské federace v ČR a řadou českých a ruských kulturních institucí...(více viz Hospodářské noviny, str. 4, Jihomoravský kraj - Region)

MPO: Nová hospodářská dohoda s Vietnamem pomůže obchodu

13.9.2005 / Zpravodajství ČTK

PRAHA 13. září (ČTK) - Pomoci zvýšit český vývoz do Vietnamu má podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana nová dohoda o hospodářské spolupráci, kterou dnes podepsal se svým vietnamským protějškem Truong Dinh Tuyenem. Obchodní bilance s Vietnamem loni vykázala obrat 98,7 milionu dolarů, přičemž z pohledu ČR skončila záporným saldem 57,4 milionu dolarů. "Expanze mimo evropské trhy je nutná a Vietnam je dnes pro nás prioritní oblastí. Škoda Praha s projektem výstavby 300megawattové elektrárny nebo Alta Brno s možností dodávky důlní techniky pro vietnamský Vinacoal představují současný trend, který je zapotřebí podporovat," komentoval podpis dohody Urban, podle kterého má nová dohoda napomoci dosáhnout vyrovnanější obchodní bilanci s Vietnamem... (více viz Zpravodajství ČTK)

Rusko je pro české exportéry nejperspektivnější zemí

11.8.2005 / ČRo 1 - Radiožurnál, str. 6, 09:15 Ekonomický magazín

Milan MOSTÝN, redaktor Hospodářských novin: ...hovořil jsem s řadou českých podnikatelů, exportérů, kteří se shodují v tom, že jedním ze specifik ruského trhu je rozsáhlá korupce a korupční prostředí je patrnější než v Česku. Setkávají se tam také s byrokracií, administrativními předpisy, které jsou složité a nejednoznačné při jejich výkladu a také vymahatelnost práva je poněkud problematická. Ruské firmy mají také relativně špatnou platební morálku. Všichni, kdo podnikají v Rusku, se také shodují v tom, že bez obchodního zástupce, který se dobře vyzná v tamním prostředí, už to v této zemi nejde. Nedávno jsem byl v Jekatěrinburgu, kde má česká společnost Alta své zastoupení v čele s ruským ředitelem a právě jen díky udržování velmi úzkých kontaktů s řediteli tamních fabrik, se jí podařilo dohodnout kontrakt za tři sta milionů euro. Celkově se však dá říci, že podnikatelské prostředí v Rusku se přeci jen začíná zlepšovat...

TOS Kuřim očekává v nejbližších letech rozšíření produkce...

4.8.2005 / Ekonom, str. 9, Zpravodajský přehled

TOS Kuřim očekává v nejbližších letech rozšíření produkce obráběcích strojů pro Rusko, Bělorusko a Ukrajinu. Firmu včetně partnerských výrobních podniků Kuličkové Šrouby Kuřim a Slévárnu Kuřim nedávno ovládla brněnská Alta, která je specialistou na obchod se státy SNS.

Změny přinesou nová místa

29.7.2005 / Mladá fronta DNES, str. 1, Jižní Morava

Kuřim - Zhruba šedesát pracovních míst nabídne v nejbližší době společnost ALTA, která je od včerejška většinovým vlastníkem TOS Kuřim-Os. Brněnská společnost, která jen vloni vydělala více než sedm miliard korun, má s kuřimskou továrnou velké plány. Jeden z největších výrobců obráběcích kovů v zemi by pod jejím vedením měl znovu získat zašlou slávu i pověst. „Naším hlavním cílem je podnik stabilizovat a dál rozvíjet,“ vysvětlil předseda představenstva Vladimír Plašil. Teď potřebujeme nabrat zhruba šedesát dělnických kádrů, hlavně v lehké a těžké technice a montáži,“ popsal nový generální ředitel TOS Kuřim - OS Jiří Bartuněk. Příchod nového vlastníka přivítali i zaměstnanci a odboráři. „Jsem v očekávání v lepší zítřky,“ uvedl předseda odborové organizace TOS Kuřim Petr Bělský. (více viz Mladá fronta DNES, str. 1, Jižní Morava)

Trojice kuřimských strojírenských firem kompletně změnila vedení

29.7.2005 / Zpravodajství ČTK

KUŘIM (Brněnsko) 29. července (ČTK) - Trojice strojírenských firem v Kuřimi, které ovládla brněnská společnost Alta, kompletně změnila vedení. Předsedou představenstva se stal ve všech třech podnicích - v TOS Kuřim-OS, Kuličkových Šroubech Kuřim a Slévárně Kuřim, Vladimír Plašil (45), který tuto funkci zastává i v Altě. Stejně tak je předsedou dozorčí rady ve všech třech podnicích Jaroslav Zapletal (39). Generálním ředitelem TOS Kuřim-OS, která očekává v nejbližších letech rozšíření produkce strojů do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu, je nyní Jiří Bartuněk (49). Ředitelem Kuličkových šroubů Kuřim se stal Martin Bajer (31) a ve Slévárně Kuřim je šéfem Miloš Hovorka (45). Alta patří mezi stovku nejúspěšnějších firem v tuzemsku a jen loni utržila více než 7,2 miliardy korun. V minulosti například pracovala na modernizaci firmy Belaz, ZAO Metrovgonmaš nebo ANTK. Nyní dodává pro Uralvagonzavod či VSPMO-Avisma. Kuřimské firmy ročně utrží na strojírenské produkci více než 1,3 miliardy korun a největší z nich, TOS Kuřim-OS, počítá letos zatím s nejvyšším objemem v historii 800 milionů korun.

TOS Kuřim je v rukách Alty

29.7.2005 / Právo, str. 10, Jižní Morava

Výrobce obráběcích strojů čekají zakázky za stamilióny Významný český výrobce obráběcích strojů, TOS Kuřim, přešel pod křídla brněnské obchodní společnosti Alta. Ta se stala také majoritním vlastníkem výrobních závodů Slévárna Kuřim a Kuličkové Šrouby Kuřim. „Alta chce vrátit tuto tradiční firmu tam, kam patří. Už letos jsou pro TOS Kuřim - OS nasmlouvané kontrakty v hodnotě osm set miliónů korun, celkem činí objem zakázek pro všechny společnosti kolem jedné miliardy korun,“ řekl Právu nově zvolený generální ředitelem kuřimské firmy Jiří Bartuněk. Podle něj chce majitel podpořit vývoz do Ruska a na Ukrajinu. „Třicet až čtyřicet procent produkce by mělo putovat na východ,“ podotkl Bartuněk. Změna majitele by se neměla nijak dotknout současných zaměstnanců kuřimských společností, kterých zde nyní pracuje kolem 950. „Zpočátku jsme měli trochu obavy, ale teď se vše vyjasnilo. Nový majitel nám dokonce řekl, že bude potřebovat ještě šedesát výrobních dělníků,“ uvedl pro Právo šéf odborové organizace TOS Kuřim Petr Bělský. Alta koupila podíly od českých majitelů, cena se podle Bartuňka pohybovala v řádu stovek miliónů korun. Ve společnosti TOS Kuřim - OS má Alta stoprocentní podíl, více než sedmdesátiprocentní podíly získala v Kuličkových šroubech Kuřim a ve Slévárně Kuřim. Alta patří k významným obchodním společnostem v České republice, které působí v oblasti strojírenství. Specializuje se na zahraniční obchod se zeměmi střední a východní Evropy, kde využívá vlastní síť zahraničních zastoupení. V současné době je Alta vlastníkem majetkových podílů i v dceřiných společnostech v Ruské federaci, na Ukrajině a na Slovensku. Za rok 2004 tržby Alty přesáhly 7,2 miliardy korun. (více viz Právo, str. 10, Jižní Morava)

Alta získala majoritu v Kuřimi a chce nabírat odborné dělníky

29.7.2005 / Rovnost - Brněnský deník, str. 24, Ekonomika

Kuřim * Brněnská obchodní společnost Alta se stala majoritním vlastníkem kuřimského výrobce obráběcích strojů, jedné ze čtyř nejvýznamnějších firem v tomto oboru v České republice. U některých z více než tisícovky pracovníků společnosti TOS Kuřim a dvou souvisejících firem Slévárna a Kuličkové šrouby je znát určitá existenční nejistota. Skupina však tvrdí, že potřebuje získat další kvalifikované zaměstnance. "Ve firmách v Kuřimi máme majetkové podíly od 68 do sta procent," uvedl včera předseda představenstva Alty Vladimír Plašil... Smlouvy o získání majority podepsala Alta se stávajícími akcionáři po valných hromadách konaných v úterý a ve středu. "Nebylo to nepřátelské převzetí, ale výsledek dlouhodobé spolupráce," tvrdí Plašil. Tuto změnu označil Miloš Hovorka, ředitel společnosti Slévárna Kuřim a současně reprezentant bývalých akcionářů, za sňatek z rozumu. Skutečností je, že Alta se podílela na vývozu obráběcích strojů do zahraničí, do značné míry na ruský a běloruský trh. "Ve firmě je stejné napětí nebo stejný klid jako v posledních týdnech. Dostali jsme právě informace, co se má vyrábět. Také o tom, že se mají přijímat noví kvalifikovaní pracovníci. Informujeme zaměstnance a snažíme se je také případně uklidnit v tom směru, že se nebude propouštět," řekl Petr Bělský, odborářský předák. V továrně kolovaly podle jeho slov zprávy o změně vlastnických vztahů několik měsíců. "Oficiálně jsem se o nich dověděl tak před třemi měsíci," poznamenal Bělský. O tom, že Alta a TOS Kuřim již dříve velmi úzce spolupracovaly, svědčí řada realizovaných zakázek v posledních letech. Alta měla loni obrat 7,2 miliardy korun a převážně obchoduje s východní Evropou.(více viz Rovnost - Brněnský deník, str. 24, Ekonomika)

TOS Kuřim rozšíří výrobu na východ a bude hledat odborné dělníky

28.7.2005 / Zpravodajství ČTK

TOS Kuřim-OS očekává v nejbližších letech rozšíření produkce obráběcích strojů do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu. Plán tržeb počítá letos zatím s nejvyšší částkou 800 milionů Kč, z čehož na východ by mělo jít asi 30 až 40 procent produkce. "Chybí nám zhruba 60 lidí; kvalifikovaných dělníků," řekl dnes novinářům nový generální ředitel společnosti Jiří Bartuněk. Podle něj má strojírenská branže sinusoidy v období sedmi až devíti let, proto je nutné rovnoměrně rozložit síly na západní i východní trhy. Čtvrtinu z plánovaných smluv získala firma jen za poslední měsíc a odborným dělníkům je schopna nabídnout průměrně 19.500 korun v hrubé mzdě. TOS Kuřim-OS včetně partnerských výrobních podniků Kuličkové Šrouby Kuřim a Slévárnu Kuřim ovládla ze 68 až 100 procent firma Alta, která je specialistou na vývozy investičních celků zejména do východní Evropy. O koupi informovaly Hospodářské noviny. Podle šéfa představenstva Alty Vladimíra Plašila nešlo o nepřátelské převzetí, ale výsledek dlouhodobé spolupráce. Cenu transakce ale odmítl uvést s tím, že nemá souhlas druhé strany. Kuličkové šrouby Kuřim mají nyní 144 zaměstnanců a rovněž se potýkají s nedostatkem odborného dělnického personálu. Slévárna Kuřim vyrábí ročně asi 12.700 tun šedé a tvárné litiny a její tržby se pohybují okolo 470 milionů korun. Ředitel firmy Miloš Hovorka označil dnes vstup Alty za "sňatek z rozumu" výrobního a obchodního podniku, který v nejbližší budoucnosti bude řešit i otázku potřebných investic ve výši asi 80 milionů korun. Alta patří mezi 100 nejúspěšnějších firem v tuzemsku a jen loni utržila více než 7,2 miliardy korun. V minulosti například pracovala na modernizaci firmy Belaz, ZAO Metrovgonmaš nebo ANTK. Nyní dodává pro Uralvagonzavod či VSPMO-Avisma.

Společnost Alta převzala TOS Kuřim

28.7.2005 / Zpravodajství ČTK

PRAHA 28. července (ČTK) - Jeden ze čtyř nejvýznamnějších českých výrobců obráběcích strojů, společnost TOS Kuřim-OS, se podle dnešních Hospodářských novin stal součástí brněnské obchodní společnosti Alta. Většinovým vlastníkem je Alta od nynějška i v dalších výrobních závodech, v Kuličkových Šroubech Kuřim a ve Slévárně Kuřim, píše deník. "Dobře se známe a dlouhodobě spolupracujeme na společných projektech. Pro obě strany to v nynějším ostrém konkurenčním prostředí na globálních trzích může přinést výhody, které pocítí i koncový uživatel," citují HN předsedu představenstva Alty Vladimíra Plašila, který úterních a středečních valných hromadách zastává stejnou pozici i ve všech třech kuřimských podnicích. Podniky nyní čeká restrukturalizace výroby. "Máme plány spíše na rozšíření výroby obráběcích strojů a příslušenství," řekl podle HN Plašil. Strategií nového majitele je pak především vývoz na trhy zemí Společenství nezávislých států, zejména do Ruska a Ukrajiny. Záměrem Alty je také zlepšení finanční situace kuřimských podniků a racionalizace jejich fungování. Se současnými zaměstnanci, který je nyní v kuřimských podnicích zaměstnáno kolem 950, Plašil počítá. O tom, že Alta a TOS Kuřim již dříve velmi úzce spolupracovaly, svědčí řada realizovaných zakázek v posledních letech, připomínají Hospodářské noviny. Alta měla loni obrat 7,2 miliardy korun a převážně obchoduje s východní Evropou.

NA VÝCHODĚ ZŮSTANEME

25.7.2005 / Euro, str. 34, Obchod

Když v roce 1991 Bronislav Šimek se svými partnery zakládal firmu Alta, která se měla specializovat na obchody se zeměmi bývalého Sovětského svazu, většina českých firem tento region opouštěla. "Mnoho českých společností se nyní vrací na ruské trhy, ze kterých naše firma nikdy neodešla. A to ani počátkem devadesátých let, kdy pro mnohé bylo Rusko nepopulárním teritoriem, ani v problémovém období kolem roku 1998. Stáhnout se nehodláme ani nyní," tvrdí generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. Firma se specializuje především na obchod se zeměmi bývalého Sovětského svazu, svá zastoupení má mimo jiné v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku, přes spolupracující firmy operuje i v Pobaltí. "Vytvořili jsme veškeré potřebné mechanismy, které odpovídají přesně tomu, co tamní trhy vyžadují. Víme, co je při jednáních podstatné, co si můžeme, a naopak nemůžeme dovolit," tvrdí Šimek. Dodává, že zaměstnanci Alty jsou natolik sžití s mentalitou Rusů, že je pro ně těžší obchodovat na západních trzích. V zahraničních firemních zastoupeních a dceřiných společnostech navíc zaměstnává hodně místních lidí. "Dobře znají prostředí, žijí tamními problémy, bez nich by šance na úspěch výrazně klesly," dodal šéf Alty. Čtyři oblasti. Šimkovi, který několik let studoval v Kyjevě, se ze společnosti se základním jměním 140 tisíc korun v několika letech podařilo vybudovat firmu se základním kapitálem ve výši 200 milionů korun. Loňský obrat Alty přesáhl sedm miliard korun. Zhruba 78 procent akcií firmy ovládá Šimek společně s Vladimírem Plašilem a Lubomírem Fabíkem, zbytek další zaměstnanci Alty. "Začátky byly krušné, neměli jsme za sebou žádnou pracovní minulost ani peníze. Obchodovali jsme s výrobky všeho druhu, nicméně od počátku jsme se specializovali na strojařinu a trhy zemí bývalého Sovětského svazu," tvrdí Šimek. Firmě pomohl i krach jednoho z konkurentů, společnosti Pragoinvest. Alta převzala některé obchodní komodity, se kterými zkrachovalá firma obchodovala, především těžké dieselové motory a turbodmychadla, a pokusila se je udat na trzích v zemích bývalého Sovětského svazu. První transakce se zdařily a Alta mohla začít rozšiřovat své obchodní aktivity. V současné době se firma soustřeďuje na čtyři klíčové oblasti, o které se starají čtyři samostatné obchodní skupiny. Kontrakt desetiletí. První klíčovou oblastí je strojírenství, především dodávky obráběcích strojů a všeho, co souvisí s obráběním kovů ve strojírenských podnicích. Alta nedávno dodala obráběcí stroje společnosti Uralvagonzavod, která je výrobcem vagonů pro ruské železnice, zhruba za 250 milionů korun. "Nyní máme s ruskou firmou podepsanou rámcovou smlouvu, která by měla řešit komplexní modernizaci jejích závodů v letech 2006 až 2009. Hodnota smlouvy odpovídá 300 milionům eur. Na celkových dodávkách se čeští výrobci budou podílet minimálně čtyřiceti až padesáti procenty," upozornil Šimek. Pokud se podaří jednání zdárně uzavřít, měla by se rámcová smlouva skládat ze šesti až sedmi menších kontraktů. První dva, v celkové hodnotě 60 milionů eur, chce Alta podepsat nejpozději letos v září. "Lze hovořit o kontraktu desetiletí. Navazujeme tak na obdobný projekt v Bělorusku z let 1999 až 2002, kdy jsme modernizovali závod Belaz," upozornil šéf Alty. Hodnota kontraktu činila 119 milionů dolarů, české firmy se na ní podílely asi 70 procenty, veškeré dodávky zajišťovala Alta. Belaz je největším výrobcem těžkotonážních automobilů pro těžební průmysl na světě. Alta má pro rok 2005 nasmlouvány kontrakty za stovky milionů korun. Letos například již dodává obráběcí stroje ze společnosti TOS Kuřim ruské firmě VSMPO na opracování titanových noh pro podvozky letadel Airbus a Boeing. Hodnota kontraktu je 250 milionů korun. "Počítáme, že by se zakázka měla ještě třikrát zopakovat," upozornil Šimek. Jádro pro Dukovany. Neméně důležitá je pro Altu oblast hutnictví, respektive dovoz železných rud a obchod s hutním materiálem. Brněnská firma mimo jiné dodává železnou rudu Třineckým železárnám. Partneři od ní dostávají rovněž zařízení pro těžbu a úpravu surovin, a to jak železných rud či uhlí, tak případně i zlatonosných nebo stříbronosných rud. Třetím klíčovým segmentem Alty je energetika. Firma kromě dalších aktivit již deset let zastupuje ruskou společnost TVEL při dodávkách palivových článků pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Alta má uzavřený kontrakt na výhradní zastoupení ruské firmy až do roku 2011. "Máme povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a potřebná prověření Národního bezpečnostního úřadu," konstatoval Šimek. Alta rovněž vyhrála tendr na dodávky zařízení pro malou vodní elektrárnu v Bělorusku, o stejný kontrakt se uchází i na Urale. Čtvrtou klíčovou oblastí jsou pro Altu dodávky technologií pro výrobu stavebních hmot, mimo jiné úpravu kamene, cementárny a cihelny.(více viz Euro, str. 34, Obchod)

Rusko představuje obří trh, návrat na něj je obtížný

23.7.2005 / Rovnost - Brněnský deník, str. 18, Ekonomika

Brno * Třetinu výroby obráběcích strojů z TOS Kuřim kupují ruské, běloruské a ukrajinské firmy. Stejně také z dalších společností TOS ve Varnsdorfu a v Hulíně. Prosadit by se tam chtělo i ČKD Blansko. Prodávají stroje přes brněnskou firmu ALTA, kde je ředitelem obchodního zastoupení v Petrohradě Jiří Bartuněk. * Jak se dá prosadit na ruském trhu? Začíná to tendry, na kterých se utkáváme s konkurencí. Když přijde řada na vás, sedíte třeba proti skupině patnácti ruských odborníků. Perfektně oblečených s perfektním vystupováním. Zkouška na vysoké škole je proti tomu nic. Je pak na vás, abyste tuto sestavu dokázali přesvědčit. * V dobách předlistopadových byl velkým odběratelem českých výrobků tehdejší Sovětský svaz. Tenkrát jsme byli zvyklí, že tam prodáme i to, co u nás leželo na skladech. To už dávno neplatí. V dalším období čeští výrobci a obchodníci udělali jednu chybu. Začátkem devadesátých let rychle z těchto východních trhů odešli a nyní se tam draze a těžce vracejí. Přitom je to obrovský trh se závody a firmami, které mají tisíce nebo dokonce i desetitisíce zaměstnanců. * Přece však určité vazby musí existovat z minulosti. To nám pomáhá. Znají tam české stroje, i když tamní firmy se také mění. Rusové mají pro nás určitou slabost. Vzpomenou si na skutečnost, že tam před lety byli lidé od nás, kteří poskytovali při zavádění strojních linek servis. (více viz Rovnost - Brněnský deník, str. 18, Ekonomika)

Rusko hledá investory

23.6.2005 / ČT 1, 22:30, Události, komentáře

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: -------------------- ...takže podle vás je bezpečné investovat v Rusku? František MASOPUST, výkonný ředitel, Komora pro hospodářské styky se SNS: -------------------- Takže investovat se dá, je třeba vycházet z konkrétních podmínek, je třeba nacházet odpovídající partnery, je třeba pracovat v regionech. Tam všude se dá investovat. Každý region má vytvořené své zákonodárství, své pobídky, systém pobídek pro zahraničního investora. Je to zajímavé. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: -------------------- Takže Češi investují a podnikají. František MASOPUST, výkonný ředitel, Komora pro hospodářské styky se SNS: -------------------- Samozřejmě. Firma Alta nedávno podepsala předkontrakt na tři sta milionů euro s uralským závodem URALVAGONZAVOD... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka: -------------------- Takže to jde v praxi. František MASOPUST, výkonný ředitel, Komora pro hospodářské styky se SNS -------------------- Samozřejmě že to jde.

Orientace na export

16.5.2005 / T+T Technika a trh, str. 61, Technika

Marketingová činnost, zaměřující se na dodávky speciálních jednoúčelových svařovacích strojů a robotizovaných pracovišť nejen pro tuzemské podniky, ale s nemalou intenzitou rovněž na perspektivní trhy států střední a východní Evropy, byla v polovině května t.r. završena uzavřením kontraktu na dodávku automatizované linky pro svařování obdélníkových profilů pro firmu ČTZ Uraltrak Čeljabinsk. Financování projektu zajišťuje firma ALTA a.s., s instalací linky u zákazníka je počítáno počátkem roku 2006. Jedná se o druhou komplexní dodávku takového rozsahu v posledních dvou letech (v roce 2004 byla uvedena do provozu automatizované linka pro výrobu bojlerů firmě Galmet - Glubczyce, PL).(více viz T+T Technika a trh, str. 61, Technika)

Česko má novou dohodu s Ruskem

27.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 21, Z domova

Česká republika a Rusko včera podepsaly dohodu o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci. Ta by měla zjednodušit obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. Včera také společnost Alta Brno a její ruští partneři uzavřeli smlouvu, která umožní v příštích pěti letech vyvézt do Ruska zboží za devět miliard korun. Premiér Paroubek byl dnes přítomen i podpisu smluv mezi společností Alta Brno a jejími ruskými partnery. (více viz Hospodářské noviny, str. 21, z domova)

V regionech jsou ruští podnikatelé přátelštější

20.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 29, Rusko - Jekatěrinburg - Obchodní jednání

Na rozdíl od Moskvy a Petrohradu je Jekatěrinburg přece jen periférií. Ruští podnikatelé tam nejsou proto tolik zhýčkaní a jsou za spolupráci vděčnější. "Vztahy jsou upřímnější, podepisují se na tom možná i tvrdší životní podmínky. Musím potvrdit, že se setkáváme s dost velkou vstřícností," dělí se o zkušenost generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek.(více viz Hospodářské noviny, str. 29)

Modernizace, modernizace, modernizace...

20.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 16, Rusko - Jekatěrinburg - Šance

…Uralvagonzavod má 35 tisíc zaměstnanců a několik tisíc subdodavatelů a chystá komplexní modernizaci strojů a zařízení pro výrobu vagónů i dalších provozů."Při porovnání nabídek jsme nakonec zjistili, že nám vyhovuje strukturální financování a strojírenské dodávky zajištěné firmou Alta a Českou exportní bankou," připomíná Vladislav Klabukov. Díky spolupráci s fondem uzavřela Alta koncem předloňského roku smlouvu na dodávky zařízení pro Uralvagonzavod v objemu deseti miliónů dolarů. A počátkem letošního května podepsala rámcovou dohodu o dodávkách strojů a zařízení v hodnotě 300 miliónů eur. Také Uralmaš má s Altou dobré vztahy. "Spolupracujeme s řadou zahraničních firem, tedy i s českou společností Alta. Jejím prostřednictvím jsme zakoupili strojové zařízení v hodnotě 3,5 miliónu dolarů, což bylo v posledních letech poprvé, co jsme využili služby zahraniční firmy. Vaše stroje se nám osvědčily," připomíná Michael Matvijenko. (více viz Hospodářské noviny, str. 16, Rusko)

Ural nabízí možnosti hlavně ve strojírenství

12.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 26, podnikání

Třetím ekonomicky nejdůležitějším místem v Rusku je Sverdlovská oblast a její centrum Jekatěrinburg. Právě na modernizaci tamních podniků se mohou podílet české firmy, což naznačují i úspěšné obchodní aktivity firmy Alta. (více viz Hospodářské noviny, str. 26, podnikání)

Obchodníci jsou houževnatí, jednání plná emocí

12.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 26, podnikání

Na tvrdá jednání a houževnaté podnikatele by se měl připravit každý, kdo se vydává do Jekatěrinburgu za obchodem. Místní podnikatelé ale nejsou, na rozdíl od těch moskevských či petrohradských, tolik zhýčkaní, jsou za spolupráci vděčnější a vztahy s nimi jsou většinou upřímnější. »Musím potvrdit, že se setkáváme s dost velkou vstřícností,« potvrzuje generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. Důvěra otevírá dveře Kdo chce proniknout na ruský trh, měl by se obrnit trpělivostí. Při jednání s jekatěrinburskými podnikateli často rozhoduje osobní přístup a dlouhodobě budovaná vzájemná důvěra. »Podaří-li se to, podnikání je jednodušší. Rozhodně to nefunguje tak, že bychom přiletěli do Jekatěrinburgu, byli tam dva dny, sešli se s deseti lidmi a na základě toho dosáhli obrovských obchodních úspěchů,« říká Šimek. Podepsání kontraktu často předchází několik schůzek, a to v Rusku nebo u nás. Česko je zvlášť v Jekatěrinburgu dost populární a řada ruských podnikatelů sem pravidelně jezdí. Češi tam mají dobrou pověst, Rusové s nimi rádi zasednou k jednacímu stolu. (více viz Hospodářské noviny, str. 26, podnikání)

Češi dodají na Ural stroje za 4,5 miliardy korun

4.5.2005 / Zpravodajství ČTK

České strojírenské firmy získaly podle dnešních Hospodářských novin v těchto dnech významnou příležitost proniknout na ruský trh. V pondělí totiž podepsaly brněnská obchodní společnost Alta a jekaterinburský podnik FGUP Uralvagonzavod rámcový kontrakt na dodávky obráběcích strojů a dalších zařízení do Ruska za 300 milionů eur (zhruba devět miliard korun), píše deník. Podle odborníků jde o jednu z největších zakázek strojírenských firem pro Rusko. "Je to skutečně významný kontrakt, 150 milionů eur je jednodenní export celé České republiky," cituje deník náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapu.

Brněnská Alta expanduje

4.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 17, z domova

Podepsaná rámcová smlouva potvrdila expanzi brněnské společnosti Alta na ruském trhu. Podle auditovaných výsledků hospodaření za loňský rok tržby této společnosti přesáhly 7,2 miliardy korun a zisk po zdanění šedesát dva miliónů korun. Na výsledcích se přitom v exportu nejvíc podílely dodávky technologií pro těžební průmysl a pro některé strojírenské závody v Rusku, a také na Ukrajině a v Bělorusku. Nejvýznamnějšími dodávkami se dosud stalo technologické zařízení pro výrobu železničních vagónů ve FGUP Uralvagonzavod. Tento podnik chystá komplexní modernizaci strojů a zařízení pro výrobu vagónů, ale i další výrobní provozy. »Chceme rekonstruovat metalurgická zařízení a další výrobní haly, abychom dosáhli světových standardů, a také energetických i lidských úspor,« dodává Nikolaj Malych. (více viz Hospodářské noviny, str. 17, z domova)

Čeští strojaři míří do Ruska

4.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 17, z domova

Kontrakt na dodávky obráběcích strojů a dalšího zařízení v hodnotě tři sta miliónů eur mezi obchodní společností Alta a ruským gigantem FGUP Uralvagonzavod, který byl uzavřen v těchto dnech, je pro české výrobce dobrou zprávou. »Smlouva je pro nás příležitostí uplatnit se na ruském trhu s našimi svislými soustruhy. Nejde však o jednorázovou akci, prostřednictvím společnosti Alta se nám již podařilo prodat dva soustruhy, které se právě nyní montují,« říká generální ředitel společnosti Kovosvit Jiří Konůpek.

Reference jsou důležité

Výrobci se ale shodují i v tom, že nejde jen o jednu zakázku, podstatná je podle nich možnost dalších kontraktů a získání referencí. Neméně důležité také je, že představitelé ze Sverdlovské oblasti a Jekatěrinburgu, kde leží Uralvagonzavod, považují vztahy k české straně za výjimečné. Rámcová smlouva mezi Altou a Uralvagonzavodem bude naplňována jednotlivými individuálními kontrakty v příštích třech letech. Již v průběhu dvou příštích měsíců mají být podepsány první z nich. »Hledali jsme možnosti nestandardního financování a individuální přístup ke každé zakázce. Nakonec jsme zjistili, že nám vyhovuje česká nabídka a spolupráce s firmou Alta a Českou exportní bankou,« uvedl Vladimír Klabukov, ředitel Fondu podpory investic ve Sverdlovské oblasti. Zda se tento minimálně padesátiprocentní podíl tuzemských firem časem zvýší, záleží především na cenové nabídce,« vysvětluje generální ředitel Alty Bronislav Šimek.(více viz Hospodářské noviny, str. 17, z domova)

Češi dodají na Ural stroje za 4,5 miliardy

4.5.2005 / Hospodářské noviny, str. 15, podniky a trhy

České strojírenské firmy získaly v těchto dnech významnou příležitost proniknout na ruský trh. V pondělí totiž podepsaly obchodní společnost Alta a jekatěrinburský podnik FGUP Uralvagonzavod rámcový kontrakt na dodávky obráběcích strojů a dalších zařízení do Ruska za 300 miliónů eur (zhruba devět miliard korun).»Čeští výrobci by se měli na základě dohody s odběratelem podílet nejméně na padesáti procentech dodávek,« řekl včera k podpisu generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. O zbývajících 150 miliónů eur se mohou ucházet české firmy v konkurenci se západoevropskými výrobci ve vypsaných tendrech. Není tak vyloučeno, že podíl českých dodavatelů bude vyšší. »Záleží to na ceně nabízených výrobků,« dodal ředitel Šimek. Podle odborníků jde o jednu z největších zakázek strojírenských firem pro Rusko. Na zakázkách se bude podílet řada českých výrobců, jako jsou TOS Kuřim, Kovosvit, ŽĎAS, CETOS a další. (více viz Hospodářské noviny, str. 15, podniky a trhy)

Podniky

28.4.2005 / Ekonom, str. 9, Zpravodajský přehled

Alta, brněnská obchodní společnost, zvýšila loni tržby na 7,2 miliardy Kč a její čistý zisk vzrostl na 62 milionů Kč. Alta se zaměřuje na obchod ve strojírenství, hutnictví a energetice.

Brněnská Alta loni opět navýšila tržby na více než sedm miliard

22.4.2005 / Zpravodajství ČTK

Obchodní společnosti Alta loni stouply tržby na 7,2 miliardy korun, zatímco o rok dříve se zvýšily na 5,7 miliardy korun. Předseda představenstva firmy Vladimír Plašil dnes ČTK řekl, že růst ovlivnily velké obchodní případy v zahraničí ale také výrazné zvýšení cen železné rudy a hutních materiálů a jejich vyšší dovoz do ČR. Alta se zaměřuje na obchod především ve strojírenství, hutnictví a energetice a orientuje se převážně na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. V minulém roce začala obchodovat například i s Vietnamem. Mezi nejvýznamnější loňské dodávky patří podle Plašila technologické zařízení na výrobu železničních vagonů pro Uralvagonzavod, linky na zpracování strusky pro Severstal nebo zařízení na opracování titanových výrobků pro VSMPO v Rusku. Plašil doplnil, že Alta loni začala vyvážet i těžební zařízení pro uhelný průmysl. Letos se chce firma podle Plašila zaměřit na stabilizaci, hospodaření by tak mělo být meziročně na srovnatelné úrovni. Společnost Alta zaměstnává asi 110 lidí, z nichž 70 pracuje v ČR a zbylí v šesti zahraničních zastoupeních.

Nový trend: Sdružování

14.4.2005 / Ekonom, str. 44, Podniky

CzechTrade podporuje seskupování firem - letos vznikne několik desítek exportních sdružení. "Je velký rozdíl, když před potenciálním zákazníkem stojí zástupce firmy, která má padesát zaměstnanců, nebo když před něj předstoupí někdo, kdo zastupuje alianci, jež může poskládat komplexní nabídku a dohromady zaměstnává několik tisíc lidí. Vytváření aliancí firmám také snižuje náklady."... Aliance Česká dobývací technika je asociací firem podle českého práva; má svého prezidenta a výkonného tajemníka, platí se v ní členské příspěvky.... Zatím nejvíce zkušeností nasbírala CDT v Rusku, kde je nejaktivnější obchodní společnost Alta (má síť zastoupení v Rusku i na Ukrajině).

Česká dobývací technika: Alta Brno, Báňské projekty Ostrava, CZMT Ostrava, INCO engineering Praha, Ostroj Hansen a Reinders Opava, Prodeco Teplice, PSP Engineering, SE-MI service Ostrava, Vítkovice, a. s. (více viz Ekonom, str. 44, Podniky)

V Moskvě vznikne poradenské centrum

3.3.2005 / Hospodářské noviny, str. 22, podnikání

Státní instituce chystají na základě Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Ruské federaci řadu konkrétních kroků, které mají zefektivnit servis pro české podnikatele. Důležitým záměrem je budování pozitivní image Česka a českých podniků. MPO nabízí také ve spolupráci s agenturou CzechTrade a komorami a svazy otevřenou komunikaci s exportéry, například formou pravidelných kulatých stolů. Cílem strategie je i podpora menších podniků prostřednictvím vývozních aliancí. V tom existují pozitivní zkušenosti, například u aliance Czech Water Aliance v Sankt Peterburgu, aliance Česká dobývací technika a dodávky technologií a zařízení pro průmyslová odvětví koordinované firmou Alta...(více viz Hospodářské noviny, 3.3.2005, str.22)

Znalost ruštiny je při jednání výhodou

30.12.2004 / Hospodářské noviny, str. 22, podnikání

"Při jednáních je zásadně dávána přednost ruštině, výjimečně angličtině. Je třeba vědět, že jednání bude v převážné většině případů s kompetentními a připravenými partnery. Nicméně atmosféra bude příjemně ovlivněna charakterem a historií města a jejich obyvatel," doplňuje obchodní rada českého velvyslanectví v Sankt Peterburgu Antonín Murgaš. Obchodníci na severu Ruské federace mají důvěru vůči blízkým a známým lidem. "V Rusku jsou osobní kontakty důležitější než na Západě. Pokud se lidé znají, je to důležité pro budování vzájemné důvěry mezi obchodními partnery," říká generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. Proces standardizace poněkud snižuje důležitost osobních vazeb, pokud má někdo reference od známých, je to však velké plus. Ruští obchodníci mají obdivuhodnou vytrvalost. Jakákoliv netrpělivost by se proto nemusela vyplatit. Ctností důležitější než rychlost je schopnost trpělivě čekat. Než se dosáhne dohody, vyžaduje to více setkání a jednání. Nezřídka je nutné pozvat partnera do Česka...(více viz Hospodářské noviny, str. 22, podnikání)

Režiséra Flídra škudliví Jihočeši zatím zklamali

28.12.2004 / Listy Prachaticka, str. 18

Zdeněk Flídr, scénárista a producent audiovizuálních děl, rodák z Českých Budějovic, rozhodně nezahálí. Nejen, že je autorem vysokoškolských skript FAMU Význam sběru materiálů a informací pro scénáristickou tvorbu a přednáší na Vysoké škole evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích předmět Audiovizuální technologie ve veřejné správě, ale dlouhodobě pracuje i na různých projektech spjatých s národní kulturou českých a dalších slovanských zemí. Film se jmenuje Vyšla hvězda jasná. Je o Vánocích v Zakarpatí. V horských vesničkách jsem natočil dětské pastýřské hry a koledování dospělých jesličkářů, koledy zpívané v kostelích řeckokatolickými sbory. Stříhat jsem začal v listopadu a v televizi by tento dokument měl jít už o letošních Vánocích. Realizace se uskutečnila díky vstřícnému gestu společnosti ALTA Brno...

BRNO TOP 100 2004

13.12.2004 / Brno Business, str. 3, Brno Top 100

Naše otázka pro vítězné firmy zněla: Jakým způsobem se vaše společnost podílí na rozvoji regionu - ať již v oblasti kultury, sportu, ekologie či charity? Akciová společnost ALTA se aktivně angažuje v prohlubování kulturních a společenských vztahů, je aktivním partnerem kultury a sportu. Na jižní Moravě i v celé České republice je již tradičně generálním sponzorem Dnů ruské kultury. Představení zaměřená na divadelní, filmovou, baletní i hudební tvorbu se konají v průběhu celého roku a jsou divácky velmi oblíbená.

Vyhlášení výsledků ankety

13.12.2004 / Brno Business, str. 3, Brno Top 100

2004: Kdo hýbe Brnem? Na úspěšnou loňskou anketu Brno TOP 100, pořádanou magazínem Brno Business, letos navázal další ročník, který odráží aktuální situaci v našem městě a zároveň to, jaké osobnosti a firmy hýbou Brnem. Druhý ročník ankety Brno TOP 100 probíhal obdobně jako v loňském roce. Nejprve dostala příležitost široká veřejnost, která v úvodním kole ankety mohla dát svůj hlas kandidátům v kategoriích Osobnosti a Firmy. Největší zastoupení ve vítězné stovce měly společnosti z oblasti obchodu (16), pak z médií, marketingu a reklamy (10) a ze strojírenství a ostatního průmyslu (10).
Vítězné firmy z oblasti obchodu: Ahold, ALTA, Avion Shopping Park, Baťa, Bauhaus, Baumax, Billa, Carrefour ČR, Globus ČR, Hornbach, Interspar, Josef Spáčil ELEKTRO, Obchodní centrum Futurum, Olympia centrum, Tesco, Veletrhy Brno.

Obchodní fórum Kontakt-Kontrakt zahrnuje více než 1000 jednání

25.11.2004 / Zpravodajství ČTK

BRNO 25. listopadu (ČTK) - Obchodní a investiční fórum evropských regionů Kontakt-Kontrakt, jež se dnes koná v Brně, zahrnuje přes 1000 jednání podniků o možnostech spolupráce. Akce, kterou Obchodní a hospodářská komora Brno (OHK) připravovala déle než rok, se účastní představitelé 24 regionů ze 17 zemí a okolo 350 firem. Součástí dnešní akce byl podpis smlouvy o spolupráci mezi OHK a Leningradskou obchodní a průmyslovou komorou Ruské federace. Řada firem z jihu Moravy, například brněnská obchodní společnost ALTA nebo kyjovská sklárna Vetropack Moravia Glass, už v Rusku působí. Leningradská komora na Kontrakt-Kontrakt dovezla několik firem, které chtějí nabízet své produkty a poohlédnout se po věcech, jež by naopak mohly v Česku získat, řekl Vybornov.

Strojaři ve Slavkově

30.10.2004 / T+T Technika a trh, str. 38 ...setkání odborníků ze světa průmyslu

V neděli 19. 9. 2004 pořádala redakce technického časopisu T+T Technika a trh spolu s Veletrhy Brno 2. ročník golfového turnaje s názvem MSV-SEW Golf Cup. Den před slavnostním zahájením 46. MSV a 4. IMT se tak sešli vystavovatelé z nomenklatury zmíněných veletrhů na hřišti GC Austerlitz v příjemném neformálním prostředí. Turnaj sloužil i jako setkání k vedení prvních diskuzí průmyslových odborníků v nadcházejícím hektickém výstavním týdnu a také k měření sil mezi zástupci jednotlivých firem, kteří mají šanci v průběhu veletržního týdne předvést nejenom své kvalitní výrobky, ale již v neděli před veletrhem mohou ukázat svoji bojovnost s cílem porazit konkurenta i golfovým umem.
HCP 25,1-36
1. místo Alexej Nováček 45 bodů Teplárny Brno, a.s.
2. místo Antonín Vybíral 44 bodů Temex, s.r.o
3. místo Vladimír Plašil 41 bodů ALTA, a.s.

Český export stále zaostává za svými možnostmi

22.6.2004 / Hospodářské noviny, str. 15, ze zahraničí

České firmy se po delší přestávce znovu vracejí na ukrajinský trh. Přesto je náš obchod s touto zemí stále v záporných číslech. "Trh je podinvestován, domácí kapitál nepatří k nejsilnějším a otevírá se nám obrovské teritorium," říká Pavel Kamarýt, zástupce české firmy Alta, která na Ukrajinu dodává těžkou těžební techniku již od roku 1991. Společnost v dodávkách strojního zařízení spolupracuje s ukrajinským těžebním kombinátem Poltavský GOG, do ČR naopak dováží železnou rudu. Obavy českých investorů z podnikání na Ukrajině jsou podle Kamarýta způsobeny především nedostatkem informací. Problémy, zejména byrokratického charakteru, mohou vznikat leckde, komplikované jsou například certifikace výrobků, složité odvody daní, nejrůznější poplatky, nepříjemné bývají průtahy na celnicích. "Jednoznačně doporučuji spolupracovat s některou ukrajinskou právní kanceláří," vysvětlil Kamarýt (více viz Hospodářské noviny, 22.6.2004, str. 15)

Reformy na Ukrajině přejí investicím

22.6.2004 / Hospodářské noviny, str. 15, ze zahraničí

Ukrajina je na vážkách mezi hospodářskými vazbami s Evropskou unií a upevněním ekonomických vztahů s Ruskem. Akciový trh je dobře regulován a funguje, investiční aktivity ale značně omezuje nedostatečná ochrana menšinových akcionářů. Přes tyto nedostatky Ukrajina nabízí velké možnosti. "Reformy, kterými Ukrajina prochází, jsou daleko složitější než jakými prošlo Česko," říká Pavel Kamarýt, honorární konzul Ukrajiny v Brně a zástupce české firmy Alta v Kyjevě. "Ale protikorupční opatření vlády, oživení hospodářství, masívní privatizace a standardizace poměrů se odrážejí v ochotě zahraničního kapitálu investovat do základní výroby." (více viz Hospodářské noviny, 22.6.2004, str. 15)

Víza nám brzdí obchod, stěžují si firmy

21.6.2004 / Hospodářské noviny, str. 15, víza a byznys

Zahraniční i čeští podnikatelé poukazují na to, že se musí změnit vízový režim. Úřady tvrdí, že problém je také v cizineckém zákoně. "Vydávání víz pro ruské partnery je složitější. Dříve stačilo pozvání, nyní je vše přísnější. Dokumenty musí být ověřeny a musí projít cizineckou policií," říká ředitelka obchodní společnosti ALTA Helena Švédová. (více viz Hospodářské noviny, 21.6.2004, str. 15)

Rivalové, nebo partneři

18.6.2004 / Hospodářské noviny, str. 4, Téma

Sebevědomí, nápady, flexibilita a narůstající optimismus. To českým exportérům nechybí. Spíše nezřídka pocit, že by mohli s těmi ostatními táhnout za jeden provaz. Unie jako by se vplížila do života exportérů. I přesto, že téměř čtyřiapadesát procent z nich tvrdí, že na jejich byznysu se nic neprojevilo. Pokud se vezme v úvahu, že kolem čtyřiceti dalších procent vývozců čeká jen nepatrný pokles či mírný nárůst objemu exportu, vychází nám z toho, že absolutní většina z dvou set padesáti společností GfK a DHL oslovených velkých českých obchodníků vlastně necítí žádnou dramatickou změnu. "Začalo to přece už před deseti lety. Není to proto tak, že 1. květnem se vše otočilo o 180 stupňů," vyjadřuje svůj názor i dojem mnohých dalších obchodníků Vladimír Plašil, šéf úspěšné společnosti ALTA. "Myslím, že starším českým obchodníkům sebevědomí opravdu nechybí, což dokazují úspěchy z minulosti. Ale i ti mladí jsou ve velké většině dostatečně sebevědomí," tvrdí optimisticky Jaroslav Hubáček, generální ředitel Škodaexport. Je pravda, že příslušníci menšího národa to mají přece jen těžší. "Podívejte se na Němce, Američany, Brity. Těm se přece jen jednodušeji využívá národního věhlasu," uvádí zkušenosti Vladimír Plašil. . "Vzpomínají na nás, znají naše výrobky. V Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu nás dokonce ta starší generace bere ješte občas jako své mladší slovanské bratry," říká Plašil. (více viz Hospodářské noviny, 18.6.2004, str. 4)

O dodavateli jaderného paliva do Temelína se rozhodne v roce 2005

17.6.2004 / Zpravodajství ČTK

PETROHRAD 17. června (zvláštní zpravodajka ČTK) - Dodavatel jaderného paliva pro elektrárnu Temelín bude vybrán v příštím roce ve výběrovém řízení. Smlouva se současným dodavatelem, americkou firmou Westinghouse, v té době vyprší, proto je tendr nutný, řekl dnes ČTK ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Od začátku provozu jaderné elektrárny Dukovany dodala firma Tvel 8519 palivových kazet. Smlouva o dodávkách platí do roku 2013. Palivové kazety putují do země prostřednictvím společnosti Alta v režimu vypořádání dluhu bývalého Sovětského svazu vůči ČR. Od roku 1999 byl takto vypořádán dluh ve výši 150 milionů dolarů.

Petrohrad hostí české firmy

15.6.2004 / Hospodářské noviny, str. 14, ze zahraničí

Začíná 8. petrohradské mezinárodní ekonomické fórum. Česká republika má ode dneška šanci představit své hospodářské výsledky a především exportní možnosti na 8. petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Výstava Česká republika - hospodářské výsledky "není příliš velká, jde o ukázku toho, co je ČR opravdu schopna nabídnout zemím SNS. Na výstavě bude mít své expozice 49 českých firem, mezi nimi například Alta, Karosa, Škoda Auto, Zetor, Akuma, Chirana nebo Jablonex. Jsou rozděleny do sekcí průmyslu, energetiky, dopravy, spotřebního zboží a malých a středních podniků. Dále zde vystavují kromě Komory pro hospodářské styky se SNS také hlavní město Praha a šest asociací a svazů. (více viz Hospodářské noviny, 15.6.2004, str. 14)

Plašil: Na východě jsme zbytečně vyklidili pozice

26.5.2004 / Rovnost - deník pro Brno-město a Brno-venkov, str. 23, Ekonomika

Jaké jsou naše možnosti směrem na východ? Nezaváhali jsme obchodně v polistopadovém vývoji? * Jaký názor na tento vývoj má člen představenstva Obchodní a hospodářské komory Brno a prezident společnosti Alta Vladimír Plašil? Trh bývalých zemí Sovětského svazu představuje více než polovinu trhu Evropské unie, tedy měřeno počtem spotřebitelů, možnosti uplatnění jsou velmi široké. Netroufám si hodnotit v celém rozsahu podnikání, ale ve mně blízkých oborech se jistě jedná o energetické strojírenství, potravinářská zařízení, automobilový průmysl a farmacii. K těm úspěšným firmám z jižní Moravy na uvedeném trhu pak můžeme zařadit například firmy Gumotex, Nová Mosilana, ŽS Brno, Unistav a samozřejmě i naši společnost Alta. (více viz Rovnost, 26.5.2004, str. 23)

Jak se uplatnit v Sankt Peterburgu? Především vysokou kvalitou.

21.5.2004 / Hospodářské noviny, str. 22, Exportér

Ruský trh už dávno není jednoduchý. Je tu silná zahraniční i domácí konkurence a zákazníci si vybírají. Jsou tu však i obrovské příležitosti a náklonnost sanktpeterburské administrativy. "Jakékoliv podcenění se nevyplácí. Rusové mají letadla 5,5 generace, zajímavé nápady, dobrou teoretickou přípravu vědeckých a technických kádrů. Umějí vytvořit tým profesionálů - například při předávkách strojů. Přichází hned několik odborníků, každý sice perfektně zná pouze výseč, ale dohromady jim neunikne žádná maličkost," dělí se o zkušenosti Jiří Bartůněk, sanktpeterburský zástupce úspěšné české společnosti ALTA, která dodává do Ruska technologické celky pro zpracování rud a nerudných nerostů. "Dříve na trh stačilo dodávat trochu zjednodušené a hlavně odolné stroje. Nyní je taková konkurence, že se musí zajistit jak kvalita a cena, tak i financování. Je těžké prodat stroj, je mnohem těžší prodat fabriku. Přesto se to daří. Ale bez zástupců v jednotlivých regionech a úzkého kontaktu s trhem by to nešlo," tvrdí Bartůněk. Zakázky se tedy objevují. Například státní. A to i přesto, že podmínky jsou tvrdé, neboť Rusové se snaží o podporu domácích podniků. Ty jsou ale nuceny renovovat zastaralý strojový park a neobejdou se bez zahraničních strojů. "Díky tomu se nám podařilo dodat techniku pro drtičku kamenů ve Vyborgu či obráběcí stroje pro Baltijskij závod," dodává Bartůněk. (více viz Hospodářské noviny, 21.5.2004, str. 22)

Na ruský trh je lehčí vstoupit díky zkušenostem

21.5.2004 / Hospodářské noviny, str. 21, Exportér

Řada českých firem se v Rusku opět snaží získat ztracené pozice. Svědčí o tom i řada podnikatelských misí a dalších aktivit. Jiné zatím váhají. Pomocí pro české podnikatelské subjekty při pronikání na trhy Ruské federace a dalších jedenácti členských zemí Společenství nezávislých států (SNS) se již více než sedm let zabývá Komora pro hospodářské styky se SNS, speciální obchodní komora (Komora SNS). Dnes sdružuje ve svých řadách více než stovku firem a společností, od špiček české ekonomiky až po střední a malé společnosti. Jen pro dokreslení lze uvést společnosti ŠKODA AUTO, TRANSGAS, ALTA, ŠKODA JS, MARBO CZ i bankovní domy včetně ČSOB a EGAP. (více viz Hospodářské noviny, 21.5.2004, str. 21)

Alta zajistila dodávku českým firmám do Ruska

28.4.2004 / Hospodářské noviny, str. 22, z domova

Komplexní dodávku 17 kusů obráběcích strojů pro ruského výrobce vagónů Uralvagonzavod zajistila pro české firmy brněnská Alta. Obchod za deset miliónů dolarů (přes 270 miliónů korun) se realizuje letos. Projekt modernizace připravuje Alta od roku 2002 a nyní má rozjednanou další etapu za 30 až 40 miliónů dolarů.(více viz Hospodářské noviny, 28.4.2004, str. 22)

Alta získala zakázku na modernizaci ruského závodu za 270 milionů

27.4.2004 / Zpravodajství ČTK

BRNO 27. dubna (ČTK) - Komplexní dodávku 17 kusů obráběcích strojů pro ruského výrobce vagonů Uralvagonzavod zajistila pro české firmy brněnská společnost Alta. Obchod za deset milionů dolarů (přes 270 milionů korun) se realizuje letos. Projekt modernizace připravuje Alta od roku 2002 a nyní má rozjednanou další etapu za 30 až 40 milionů dolarů, řekl ČTK předseda představenstva společnosti Vladimír Plašil. V prvním čtvrtletí roku firma dolaďovala některé kontrakty z minulého roku a nyní začíná intenzivně pracovat na nových obchodech. "Máme rozjednané projekty v miliardových objemech," řekl Plašil. Předpokládá, že tržby Alty letos opět přesáhnou pět miliard korun. Loni podnik utržil 5,7 miliardy korun. Alta se zaměřuje na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. Rusko a Ukrajina vykazují vysoký hospodářský růst, který se z těžebního průmyslu přesouvá do strojírenství, a řada podniků plánuje rozsáhlé modernizace. "Budeme-li úspěšní v získávání kontraktů, máme v těchto zemích práci na několik let," uvedl Plašil. Alta proto neplánuje vstup na nová teritoria, ale naopak výrazně posiluje svá současná obchodní zastoupení. Alta se chce soustředit na větší projekty, na nichž se podílí i desítky dodavatelů. Podnik spolupracuje s dodavateli z ČR, ale i západní Evropy. Někteří zákazníci například vyžadují produkty západních firem, ale rostou i problémy s českými dodavateli, kteří už nejsou schopni konkurovat cenou, řekl Plašil. Společnost se zaměřuje na vývoz v oblasti strojírenství, hutnictví a energetiky. Loni se asi 60 procent exportu týkalo těžkého strojírenství a 40 procent pak těžebních technologií. Předpokládá také, že poroste počet dodávek do oblasti výroby stavebních materiálů. Alta je rovněž významným dovozcem surovin a palivových článků pro energetiku. Patří mezi největší české dovozce železné rudy. Ceny této suroviny vzrostly za rok o více než sto procent, což se už projevuje v hutním průmyslu. Alta má již signály od strojírenských firem, že i ony budou muset zvyšovat ceny svých produktů, které Alta vyváží.

Brněnská Alta loni zvýšila tržby o miliardu na 5,7 miliardy Kč

19.4.2004 / Zpravodajství ČTK

BRNO 19. dubna (ČTK) - Tržby obchodní společnosti Alta loni přesáhly 5,7 miliardy korun a byly asi o jednu miliardu vyšší než v předcházejícím roce. ČTK to řekl generální ředitel Bronislav Šimek. Alta se zabývá poskytováním služeb v obchodě pro výrobní podniky a projekční činností a zaměřuje se převážně na Rusko, Ukrajinu a Bělorusko. Šimek uvedl, že za zvýšením tržeb je růst počtu obchodních případů. Mimořádně se dařilo například v oblasti dodávek technologií pro těžební průmysl, kde jsme zaznamenali meziroční nárůst tržeb o 40 procent, dodal. Alta se zaměřuje především na obchody v oblasti strojírenství, hutnictví a energetiky. Loni se na vývozu firmy nejvíc podílely dodávky technologií pro těžební průmysl a strojírenské závody. "Nejvýznamnějšími dodávkami byla linka na úpravu zlatonosné rudy pro firmu MNPO Polymetal a linka na výrobu štěrku pro OAO Vozrožděnije v Ruské federaci," informoval Šimek. Brněnská firma se ale nezaměřuje jen na export. Část aktivit věnuje i dovozu, v němž loni dominovaly dodávky železné rudy z Ruska a Ukrajiny a také dovoz palivových článků pro energetiku. Společnost Alta má základní kapitál 200 milionů korun. Podnik zaměstnává 70 lidí a má šest zahraničních zastoupení.

Obdivovaných je osm firem v kraji

3.4.2004 / Mladá fronta DNES, str. 3, Jižní Morava

Odborníci seřadili podniky ne podle jejich hospodářských výsledků, ale podle pověsti "Je dobře, že se vyslovuje uznání těm, kteří jsou úspěšní. Motivuje to i ostatní podnikatele k lepší činnosti," míní Petr Bajer, ředitel jihomoravské Obchodní a hospodářské komory. "Máme tady firmy, které udělaly kus práce, i když v žebříčku nejsou," říká ředitel krajské obchodní komory Bajer. Jako příklad uvádí ŽS Brno - velkou stavební firmu, jíž se podařilo získat investora ze Španělska. Významným se stal také Gumotex Břeclav, který vyváží výrobky do celého světa; investuje v Mexiku a dalších vzdálených zemích. "Neměli bychom vynechat ani strojírenskou firmu Alta. Té se podařilo navázat velmi dobré obchodní styky s Ruskem," dodává Bajer. (více viz Mladá fronta DNES, 3.4.2004, str. 3, Jižní Morava)

Ukrajina začíná být pro investory zajímavá

1.4.2004 / Hospodářské noviny, str. 14, ze zahraničí

V květnu se přímým sousedem Evropské unie stane i Ukrajina. Pro obě strany to je šance i výzva. Konkrétní nabídku na členství v EU v další vlně rozšíření Ukrajina nedostala, což poněkud rozladilo tamní vládu. Nicméně i Ukrajinci připouštějí, že jejich země není na členství připravená ani ekonomicky, ani stavem reforem. Ale ukrajinskému hospodářství se daří. "Zejména za poslední čtyři roky se podařilo zvednout výkon ekonomiky a pokrok je patrný nejen ve městech, ale i na venkově," řekl HN Vladimír Plašil, předseda komory pro spolupráci se zeměmi SNS. Hospodářství ve zmíněném období rostlo v pásmu od čtyř do devíti a půl procenta ročně. (více viz Hospodářské noviny, 1.4.2004, str. 14)

Naší strategií je soustavné rozšiřování referencí...

22.3.2004 / Prosperita, str. 1, Titulní strana

...i do oblasti špičkových technologií a unikátních technických řešení, uvedl přesvědčivě se správným podnikatelským sebevědomím v rozhovoru pro časopis Prosperita předseda představenstva společnosti TOS VARNSDORF Ing. Jan Rýdl Největší zakázkou za posledních deset let byl projekt modernizace minského závodu BELAZ, kam jsme dodali v roce 2000 stroje v hodnotě 10 mil. USD. Tento projekt s celkovým rozpočtem 118 mil.USD zastřešovala ALTA Brno a byl dostatečně medializován. I díky tomu máme výbornou referenci, kterou využíváme v prodejích podobných technologií v Rusku. (více viz Prosperita, 22.3.2004, str. 1)

Minsk je plný rozporů i naděje. Stejně jako celá země

19.3.2004 / Hospodářské noviny, str. 22, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko

Zahraniční investoři se již usazují v Bělorusku a čekají na lepší časy. Na příchozí však číhá řada potíží. Neproniknutelné právní normy, komplikovaný daňový systém, rozbujelá byrokracie...Podle ekonomů žije země ze zásob, které zůstaly po Sovětském svazu. "Nic nového nevzniká," hodnotí situaci velmi kriticky Pavel Danejka, ředitel nevládního Institutu privatizace a managementu. Experti se ale s vládou shodují v jednom: Země se neobejde bez přílivu investic....A v čem podnikat v budoucnu? Například česká společnost Alta, která má v Bělorusku bohaté zkušenosti, vidí příležitosti právě v technologiích. "Podle našeho názoru jsou perspektivní zejména technologie pro strojírenství a výrobu stavebních hmot," domnívá se Pavel Kamarýt, obchodní ředitel společnosti. (více viz Hospodářské noviny, 19.3.2004, str. 22)

Investoři zatím jen opatrně našlapují

19.3.2004 / Hospodářské noviny, str. 24, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko

Riziko podnikání na Ukrajině je značné. Ale pokud se záměr podaří, zisk může být velice zajímavý, shodují se znalci tamního prostředí. "Potenciální zisk převyšuje riziko. Statisticky vzato, jeden úspěšný projekt nahradí ztráty z asi osmi až deseti neúspěšných," uvádí ze zkušenosti Milan Jurčeka...Příležitosti pro české podnikatele vidí i Pavel Kamarýt, obchodní ředitel společnosti Alta, která na ukrajinském trhu působí již od počátku devadesátých let při nákupu surovin, dodávek technologických celků pro těžbu, obráběcích strojů a úpravu rudných a nerudných materiálů. "Na Ukrajině vidíme velkou perspektivu v oblasti těžebních technologií, strojů na výrobu stavebních hmot, materiálů a polotovarů, technologií v oblasti strojírenství. S výrazným potenciálem a silnou koncentrací strojírenských podniků a těžebních kombinátů jsou především Charkovská, Dněpropetrovská a Doněcká oblast," shrnuje Kamarýt některé z možností. Ovšem nabízet jen prodej výrobku už nestačí. Platí to zvláště v oblasti strojírenství. "Ukrajinský zákazník je čím dál tím náročnější a požaduje kvalitní zboží doprovázené engineeringem, odpovídajícím financováním, záručním i pozáručním servisem na místě, rychlou a přesnou komunikaci," poukazuje zástupce společnosti Alta na měnící se podmínky. (více viz Hospodářské noviny, 19.3.2004, str. 24)

František Masopust: Šance tu jsou. Pokud znáte prostředí

19.3.2004 / Hospodářské noviny, str. 19, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko

Ukrajina i Bělorusko jsou komplikované trhy. Váhání českých podnikatelů ale využívá dravá zahraniční konkurence, upozorňuje výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust....hn: Pokud se podíváme na Bělorusko, nezůstává vedle Ukrajiny a hlavně Ruska ve stínu zájmu českých podnikatelů? Budeme-li hovořit o stupni zájmu o běloruský trh, pak je třeba si uvědomit jeho rozdílný rozměr ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi SNS. Jako potenciální odbytiště českých výrobků Bělorusko, počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, nemůže soutěžit ani s téměř padesátimiliónovou Ukrajinou, natož s Ruskem. To neznamená, že by zde české firmy neměly být aktivnější. Existence možností potvrzují výsledky podniků, jako je ALTA... (více viz Hospodářské noviny, 19.3.2004, str. 19)

Vláda rozhodla o novém majiteli Královopolské. Pochybnosti trvají

18.3.2004 / Hospodářské noviny, str. 17, z domova

Společnost Královopolská Ria je novým vlastníkem téměř sto procent akcií brněnské strojírenské společnosti Královopolská....Zástupci společnosti Královopolská Ria už dříve uvedli, že se budou snažit získat pro zadluženou strojírenskou firmu nové zakázky, které by udrželi zaměstnanost. V podniku nyní pracuje na sedm set lidí. V jednání jsou prý i zakázky v Iráku v hodnotě téměř dvou miliard korun. Na projektu by se měly podílet také společnosti Šmeral Brno, Alta, Chemoprojekt Praha, Chepos Ingeneering nebo americká Koch Glitch. (více viz Hospodářské noviny, 18.3.2004, str. 17)

Regiony jsou příležitostí pro české exportéry

14.1.2004 / Hospodářské noviny, str. 15, ze zahraničí

Rusko je pro české vývozce jedním z nejperspektivnějších trhů. Potvrzují to výzkum společnosti DHL mezi tuzemskými firmami, z nichž více než sedmnáct procent vidí v Rusku největší exportní příležitosti, a také odhady řady institucí. Významnou investicí v hodnotě téměř 150 miliónů eur byla výstavba závodu na tabulové sklo v Moskevské oblasti společností Glaverbel Czech...aktivní je v Rusku také brněnská obchodní firma Alta. "Podnikatelské prostředí se skutečně mění k lepšímu," říká Vladimír Plašil, předseda představenstva společnosti Alta. " A tyto změny přinášejí další možnosti podnikání například při modernizaci ruského strojírenství, infrastruktury, dopravy, především pak železniční," dodává Vladimír Plašil. (více viz Hospodářské noviny, 14.1.2004, str. 15)

Rusko zlepšilo podmínky pro podnikání

14.1.2004 / Hospodářské noviny, str. 15, ze zahraničí

Už pátý rok za sebou roste ruské hospodářství o šest až devět procent ročně a zlepšuje se i podnikatelské prostředí. Málokde jsou důkazy o hospodářském rozkvětu tak patrné, jako na okrajích ruských velkoměst. Moskva, Petrohrad, ale i menší centra jsou sevřena do pásu hypermarketů. IKEA, METRO, OBI a další. Obchodní řetězce považují Rusko za nejdynamičtější spotřební společnost v Evropě. ...v Rusku jsou už aktivní firmy Siemens, Nokia, Alcatel či Lucent. Ty si cíleně vybírají partnery ve vysoce kvalifikovaných firmách někdejšího vojenskoprůmyslového komplexu. "Rusko je velká a stále ještě neobjevená země s obrovským potenciálem - a nejen v ropě," shrnul Vladimír Plašil šéf české společnosti ALTA, která pracuje na investičních dodávkách do Ruska. (více viz Hospodářské noviny, 14.1.2004, str. 15)

PSP Engineering získala několik nových zakázek v Rusku

6.1.2004 / Zpravodajství ČTK

Akciová společnost PSP Engineering, která převzala výrobu po zkrachovalých Přerovských strojírnách, získala několik nových zakázek v Rusku. "Podepsali jsme kontrakt na drcení strusky včetně třídění a separace pro firmu Severstal. Tato dodávka, kterou realizujeme přes společnost Alta, bude uvedena do provozu letos v březnu," řekl Fešar.

Český strojírenský vývoz do Ruska...

31.12.2003 / Ekonom, str. 35, Podniky

Český strojírenský vývoz do Ruska by měl v roce 2004 růst...Brněnská obchodní společnost Alta, která se na státy bývalého Sovětského svazu specializuje, uzavřela například kontrakt na modernizaci podniku FGUP Uralvagonzavod. Hodnota dodávek přesáhne deset milionů dolarů. Dodavateli budou TOS Kuřim, Toshulin, Tajmac-ZPS Zlín a TOS Čelákovice. "Významné dodávky realizují naším prostřednictvím i společnosti PSP Engineering, DSP Přerov, TOS Varnsdorf, PBS Velká Bíteš, Motorpal Jihlava a Škoda Machine Tool," informovala Alta. (více viz Ekonom, 31.12.2003, str. 35)

Když obrábět, tak chytře

6.11.2003 / Ekonom, str. 46, Podniky

...ČESKO SE NEZTRATÍ...Letošní ročník EMO se konal v říjnu v italském Miláně, další bude zase za dva roky - v roce 2005 v Hannoveru. "Inovace jsou otázkou života a smrti," zdůraznil komisař Evropské unie Philippe Busquin na doprovodné konferenci milánského veletrhu.... "Z Evropy pochází 52 % na světě vyrobených obráběcích strojů," zdůraznil místopředseda CECIMO Dante Speroni. A na dotaz Ekonoma upřesnil, že Evropou myslí členské země CECIMO, tedy kromě států EU také Švýcarsko, ČR a Turecko. Komisař Busquin dodal, že pokud jde o strojírenství, přesvědčil se už na letošním brněnském veletrhu, že čeští výrobci jsou na špičkové technické úrovni, prokázali obrovskou schopnost přizpůsobit se změněným podmínkám a již nyní dodržují vysoké kvalitativní standardy, které požaduje EU. Naše firmy se na veletrhu neztratily. Představilo se na něm osmnáct českých vystavovatelů (např. CETOS Praha, Tajmac-ZPS Zlín, Kovosvit, Šmeral Brno, TOSHULIN, TOS Čelákovice, TOS Kuřim, Žďas a TOS Varnsdorf). Z nového významného kontraktu v SNS, který zprostředkovala brněnská ALTA, se raduje TOS Čelákovice...(více viz Ekonom, 6.11.2003, str. 46)

Čeští giganti v pozadí

6.11.2003 / Ekonom, str. 54, Management

...a opět zde máme žebříček (ranking) podniků podle vytvořené přidané ekonomické hodnoty EVA, který zpracovaly společnosti Central European Capital (CEC) a Čekia. Připravily ranking absolutních hodnot EVA v roce 2002 a uvádějí také meziroční změnu EVA v absolutní hodnotě, absolutní velikost zisku před úroky po zdanění (NOPAT), absolutní hodnotu zainvestovaného kapitálu a ranking EVA v jednotlivých odvětvích...společnost ALTA, a. s. se umístila na 55. místě s rankingem EVA 63, meziroční změnou EVA -48 a výnosností invest. kapit. 24,6. Více o metodice propočtu EVA najdete na webové stránce www.Ekonom.ihned.cz/ranking…

Ruský charakter - emoce, tvrdost a také houževnatost

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 16, Servis - zkušenosti

Vodka a kaviár na stole, rudí ředitelé v křesle? Poměry se změnily, vytrvalost při jednáních zůstala. Ruský trh není pro diletanty a pro obchodníky neznalé poměrů. Kdo naopak pronikne do nitra ruské mentality, může alespoň částečně zmírnit výhody, které místnímu podnikateli nabízí domácí prostředí. První, zdánlivě banální poučení je, že ruští manažeři nejsou jednotného střihu. Vládnou mezi nimi rozdíly vzdělanostní, profesionální a regionální. Také podniky se liší podle typu - od smíšených firem joint venture, kde část vedení tvoří cizinci, přes zprostředkovatelské společnosti až po závody, které z hlediska tržní ekonomiky reprezentují takřka předpotopní výrobní vztahy a systém řízení. Rozdílné přístupy ruských obchodníků se projevují i při používání jednacího jazyka. Mnozí Rusové jak v jednání, tak v korespondenci a ve smlouvách preferují ruštinu. Část mladší generace manažerů, která nezřídka vystudovala vysoké školy v západních zemích, komunikuje v anglickém či jiném jazyku. Tomu odpovídá i západní styl jednání. "V Rusku vyrůstá úplně nová generace manažerů. Jsou vzdělaní, přemýšlejí moderně. Celé podnikatelské prostředí se mění k lepšímu," shrnuje osobní zkušenosti generální ředitel ZVU Potez Jiří Flídr. To, co zbylo z dřívějška je značná míra důvěry vůči blízkým a známým lidem. "V Rusku jsou osobní kontakty důležitější než na Západě. Pokud se lidé poznali a udržují dobré vztahy, je to ten nejlepší předpoklad pro vytvoření vzájemné důvěry obchodních partnerů," říká generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. Proces standardizace sice už poněkud ubral na důležitosti těmto osobním vazbám, ovšem pokud někdo dostane reference od známých, znamená to v byznysu velké plus...(více viz Hospodářské noviny, 19.9.2003, str.16)

Rusko patří rozhodně mezi země prioritního zájmu

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 24, Rozhovor

Ne každá firma si může dovolit štáb expertů, ne každá má dostatek informací, kontaktů a zkušeností více než stovky členů Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS). "My to můžeme poskytnout a pomoci jim vstoupit na trh," říká František Masopust, výkonný ředitel této vlivné organizace.
hn: Jsou české firmy připraveny na vstup na ruský trh? A jsou pak konkurenceschopné?
Je velký rozdíl mezi firmami v úrovni připravenosti. Na těchto trzích jsou úspěšné firmy, a musím upozornit, že uvádím jen členy Komory SNS, jako například Alta, Moravia Steel, Unipetrol, Transgas, Škoda Auto, Čechofracht, ale i ČKD Nové Energo a další. Mají personál, který je schopný uzavřít v Rusku, ale i dalších zemích SNS, obchod. Bez dlouhodobé nebo řekněme hluboké zkušenosti z činnosti přímo v daném regionu, znalosti mentality a zvyků, obchodních zvyklostí, zákonodárství, ruského jazyka, náležitých kontaktů a schopnosti přiblížit se myšlení partnera nelze však dosáhnout dlouhodobého úspěchu…(více viz Hospodářské noviny, 19.9.2003, str.24)

Kulatý stůl

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 27, Názory

Zkušenosti úspěšných podnikatelů jsou k nezaplacení. Zvláště pokud své rady udílejí o tom, jak se vyhnout problémům a úspěšně podnikat na náročném ruském trhu. Hospodářským novinám a Komoře SNS se podařilo získat odpovědi na některé tyto otázky při kulatém stolu na téma Rusko - rizika a šance podnikání, uspořádaném 20. srpna 2003 za účasti členů Komory SNS Vladimíra Plašila, předsedy představenstva společnosti Alta, Jiřího Borovce, předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti Škoda JS, Václava Přibyla, místopředsedy představenstva společnosti Unipetrol, Milana Kuncíře, technického ředitele společnosti Unipetrol Rafinérie
Rusko je nevídané svým potenciálem, o to více zde podnikání má svá úskalí. Jak vy jste byli na ruské podmínky připraveni a v čem jste aktivní v tomto teritoriu?

Vladimír Plašil: Rusko je trh jako každý jiný a každý trh má svá specifika. Úspěšné podnikání zde však kromě jiného předpokládá i trvale udržovat a budovat osobní a obchodní kontakty. To znamená mít sice drahé, ale užitečné zastoupení. Rusko je obrovským trhem s 89 regiony, kde se nedá obejít bez individuálního přístupu. Kdo chce dělat velké obchody, měl by také pociťovat podporu státu. To jsou určité předpoklady úspěchu. A o tom, že obchody se tam dělat dají, svědčí fakt, že 90 procent obratu Alty představují aktivity právě v Rusku, na Ukrajině a v Bělorusku. Zaměřujeme se přitom na těžební průmysl a těžké strojírenství, na hutnictví, energetiku a průmysl stavebních hmot.

S jakými riziky podnikání jste se v Rusku setkali? Mění se podnikatelské prostředí a snižují se tato rizika?

Vladimír Plašil: V Rusku proběhla určitá normalizace situace po krizi v roce 1998 a pryč je období, kdy ruským partnerům bylo v podstatě jedno, s kým dělají obchody. Dříve byla na prvním místě jednoznačně cena. Dnes jde našim partnerům kromě ní o solidnost a dlouhodobost vztahů s dodavateli.
Zvláště menší a střední firmy poukazují na to, že jim podnikání ztěžují vízová povinnost, cla, korupce a další bariéry. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Vladimír Plašil: Ze strany ruského státu je vidět snaha zjednodušit legislativu a celní režim. V případě celního režimu to bude trvat určitou dobu, ale situace je nesrovnatelná se stavem před třemi lety. Legislativní záležitost je složitější, nicméně i tady je vidět posun. Co se týká víz, tady si troufnu říct, nedostatečně využíváme existujících možností. Na příkladu Slovenska a Polska vidíme, že i v tomto režimu jde věci maximálně zlehčit a zjednodušit, třeba pro podnikatele. Dochází i ke zjednodušení daňového systému. V Rusku byly desítky daní, nikdo o nich neměl přehled a daňové orgány v nich kličkovaly. Vzhledem k tomu, že k rozkladu státu v Rusku došlo v mnohem větší míře než u nás, tak je jasné, že je zde i větší korupce. Ale i v tomto směru je patrná snaha vlády dosáhnout změn. A co se týká byrokracie, v Rusku ji zná každý. Změna bude dlouhodobou záležitostí, to je otázka generací.
Které obory považujete v Rusku za perspektivní? Kam by měl český podnikatel upřít své aktivity?

Vladimír Plašil: Co se týká plynárenství, ropy a petrochemie, myslím si, že Gazprom včetně dceřiných společností těží, zpracovává a přepravuje obrovské objemy na většinou zastaralých zařízeních. Možná trochu zaspal s vytvářením nových nalezišť, ale teď existují velkolepé plány na vybudování nových těžebních a transportních zařízení. Plynaři a korporace budou proto nuceni investovat do těchto zařízení. O krok napřed bude ten, kdo bude mít reference a bude znát ruskou realitu.
Je proexportní politika českého státu dostatečně výrazná?

Vladimír Plašil: V 90. letech byla podpora ve vztahu k Rusku latentní. Mluvilo se o tom, ale priorita Československa nebo Česka byla jednoznačně směrem k Evropské unii a v podstatě to bylo správné. Nicméně v momentě, kdy zásadní rozhodnutí padla, mám pocit, že jsme trochu zaspali. Ne že se měla zahraniční politika otočit o 180 stupňů, ale měla být posílena podpora směrem na Rusko. Ta byla za předchozí vlády jednoznačně daná a nezpochybnitelná. Takovou podporu, jakou jsme zažili za poslední dva roky Zemanovy vlády, jsem za uplynulých třináct let nezažil. Bohužel naopak to platí i o posledním roce, kdy se na státní úrovni, s výjimkou návštěvy ministra Svobody v Moskvě, neodehrálo prakticky nic. Systémově je dnes podpora exportu podchycená. Ovšem jestli si MPO bude dělat pořádek ve svých agenturách, myslím si, že je to krok správným směrem. Co se týká finanční podpory, ať už EGAP nebo ČEB, dnes to funguje podle běžných standardů. Nicméně pojištění EGAP nepotřebujeme u partnerů, s nimiž děláme pět let. To je otázka hodnocení rizika. Přece jenom by asi měl být rozdíl mezi komerčními bankami a státní agenturou. V praxi někdy těžko udržitelná je přitom klauzule 60procentního podílu českého zboží na obchodních projektech…(více viz Hospodářské noviny, 19.9.2003, str.27)

Jaké možnosti mají čeští exportéři na východě

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 23, Trendy

Rusové rádi vzpomínají na české boty. Pryč jsou doby, kdy se na ně stály fronty a kupující se o produkci doslova prali. Čeští podnikatelé mají v Rusku stále ještě dobrý zvuk a image solidního dodavatele strojírenského zařízení, skla, porcelánu, bílé a stavební keramiky, piva a potravin. To jsou oblasti, kde pro ně kynou exportní šance. "Obecně tu má české zboží lepší zvuk než jiné středo- a východoevropské produkty. Je to dáno tradicí i rezervovaností českých firem k často požadovanému snižování kvality kvůli maximálnímu snížení cen, kterému dodavatelé z některých zemí ochotně vyhoví, většinou u potravinářského a spotřebního zboží," tvrdí Jan Mašata, zástupce CzechTrade v Moskvě. Šance v dovozech vysoce technologického zboží a strojírenských zařízení vysvětlují znalci poměrů přestárlým strojírenským parkem a schopností ruských podniků absorbovat značné dodávky. Podíl strojních zařízení starších dvaceti let se od roku 1990 zvýšil z 15 procent na 42 procent v předloňském roce. Některé statistiky hovoří dokonce o dvou třetinách, což přirozeně nutí ruský průmysl k "přezbrojení". "Značná část kapacit strojírenských podniků je odepsána. Objem možných dodávek se odhaduje na stovky miliard dolarů, proto každé procento trhu je velmi zajímavé," potvrzuje šance pro exportéry generální ředitel společnosti Alta Bronislav Šimek. Jen v současné době je v provozu okolo 2,5 miliónu jednotek soustruhů a obráběcích center, z nichž značná část musí být nahrazena moderními modely s vysokou přesností, produktivitou a dlouhou, bezporuchovou životností. Tyto parametry v mnoha případech nemohou nabídnout domácí producenti. Značný investiční potenciál má těžební průmysl, zvláště pak podniky ropného a plynárenského průmyslu. Navíc Rusko i do budoucna zůstane světovou těžební velmocí. "Řada možností je v chemickém průmyslu a nakonec i ve vědeckovýzkumné činnosti," říká František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS...(více viz Hospodářské noviny 19.9.2003, str.23)

I po vstupu Česka do unie pro něj Rusko zůstane prioritou

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 20, Trendy

Některé bilaterální dohody s Ruskem přestanou momentem členství Česka v Evropské unii platit. Je to šance ukázat zájem o novou kvalitu vzájemných vztahů. Ruská federace patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky, o čemž svědčí i loňský obrat výměny zboží, přesahující 2,35 miliardy dolarů. Také vládní koncepce proexportní politiky do roku 2006 zařadila Rusko mezi prioritní teritoria. Příštím rokem se však Česko stane součástí Evropské unie a v oblasti obchodu se začne řídit jejími obchodně-politickými režimy. Znamená to tedy změnu priorit? Představitelé českého Ministerstva průmyslu a obchodu jednoznačně tvrdí - nikoliv. "Ruská strana opakovaně vyslovuje obavy, co bude vstup Česka do unie znamenat pro vzájemné vztahy. My odpovídáme, že Rusko je pro nás poprvé po deseti letech oficiálně významnou prioritou," vysvětluje Václav Petříček, první náměstek ministra průmyslu a obchodu…. …"Bez nových produktů, které by podpořily financování a pojišťování vývozu českých exportérů do teritoriálních priorit, tedy i do Ruska, neobstojí," dodává náměstek ministra. Mezi takovými produkty by předseda představenstva společnosti Alta Vladimír Plašil viděl pojišťování regionálních bank v Rusku. "Potřebujeme, aby EGAP začal pojišťovat tyto banky. Zatím to nechce dělat," tvrdí Plašil… …České firmy v Rusku už několik velkých průmyslových a investičních projektů uskutečňují. Pokračuje plynofikace Kamčatky. Ve Sverdlovské oblasti byl vytvořen společný podnik na výrobu čističek a další na výrobu bytové chemie. Společnost Alta a dodavatelské podniky, například TOS Kuřim, TOS Hulín, tam zabezpečují modernizaci obráběcích strojů do závodu Uralmaš. Alta má také s jiným velkým podnikem - je to Uralvagonzavod v Nižním Tagilu - rozpracované projekty na modernizaci výrobní základny. …O měnícím se pohledu na Rusko jako teritoriální prioritu svědčí podle odborníků i četnost návštěv a podpora v oblasti prezentačních akcí, jako jsou výstavy a veletrhy. "Pokud stát vydá ročně na organizování výstav a veletrhů sto miliónů korun, je to příklad nepřímé podpory a šance pro podnikatele, který by neměl objevovat ruský trh, ale pochopit změnu," uzavírá Petříček.

ČEB - stav a perspektivy financování projektů českých firem

19.9.2003 / Hospodářské noviny, str. 29, Trendy

Česká exportní banka (ČEB) má co nabídnout vývozcům na ruském trhu. Dokazuje to i fakt, že financuje vývoz v objemu přesahujícím 4,5 miliardy korun. …Mnoho vývozců se domnívá, že nemá možnost nabídnout výhodné financování v případech, kdy český exportér dodává pro projekt méně než 60 procent dodávky či prací českého původu. Jde o věcné nedorozumění. V takových případech je ČEB schopna pomoci vývozci vytvořit strukturu kofinancování obchodního případu… …Mezi českými vývozci jsou dnes již někteří, kteří příležitosti aktivně využívají. Na ruském trhu k nim patří společnosti Alta, Škoda JS, ČKD Nové Energo, Sklostroj Turnov, Inekon a další. V širším spektru vývozců si však nelze nepovšimnout značné "autocenzury" řady těch, kteří by na ruském trhu mohli působit, ale nemají dostatečnou představu o možnostech reálného ošetření potenciálních rizik. Využití možností ČEB může být přitom výhodné i pro vývozce, kteří jsou již na ruském trhu úspěšní, ale mohli by své aktivity rozšířit při zajištění financování svých dovozců….(více viz Hospodářské noviny, 19.9.2003, str.29)

Představují kulturu z Petrohradu

17.9.2003 / Právo str. 12, Jižní Morava

Úterní uvedení inscenace Sofoklova dramatu Oidipus král v interpretaci umělců z petrohradského divadla Na Litějnom a zahájení výstavy fotografií petrohradského autora Viktora Achlomova v Městském divadle Brno patřilo vrcholům letošních Dnů Petrohradu v Brně. Zúčastnila se jich také delegace Petrohradské gubernie v čele s vicegubernátorem Sergejem Vetljuginem. Vetljugin ocenil, že se Dny Petrohradu v Brně konají v roce letošního třístého jubilea města na Něvě. "Je to jen malá, ale významná ukázka. Už v tuto chvíli však jednáme o pokračování spolupráce a věřím, že prezentace našeho města v Brně bude stále častější," řekl Vetljugin. Také další člen petrohradské delegace Andrej Petrjuk vyjádřil přesvědčení, že nedávno založená tradice Dnů ruské kultury v ČR přinese možnost komplexnější prezentace druhého největšího města Ruska s 89 divadly a 260 muzei. Na přelomu let 2004-2005 by se v Brně měla dokonce uskutečnit výstava z fondů Ermitáže. "Cenné je i obnovování hospodářské spolupráce. Po několika letech jsou na brněnském strojírenském veletrhu opět přítomny firmy z Petrohradu," řekl Petrjuk a ocenil významný podíl ruského generálního konzula v Brně Viktora Sibiljeva na prohlubující se spolupráci obou měst. Dny ruské kultury v Brně, pořádané za výrazné podpory společností Alta, Tvel a dalších významných firem a institucí pod záštitou ministrů kultury, začaly letos již 9. března hostováním ruských baletních sólistů v Janáčkově divadle a pokračovaly červnovým setkáním s ruskými písničkáři Julijem Kimem a Markem Rozovským na nádvoří Staré radnice….(více viz Právo, 17.9.2003, str.12)

Pečují o děti z Černobylu

2.8.2003 / Právo, str. 19, Jižní Morava

BRNO - Ozdravný třítýdenní pobyt pro hendikepované děti z postižené oblasti kolem Černobylu na Ukrajině pořádá již druhým rokem město Brno za přispění brněnských firem A:S:A., Alta, Čebus a místního Rotary klubu… …Tým vychovatelů z Ústavu sociální péče Kociánka pro ně připravil bohatý program včetně návštěv pamětihodností Jihomoravského kraje… …Primátor Petr Duchoň (ODS) v pátek ocenil spolupráci sponzorů na akci, jejímž smyslem je pomoci dětem, jež nesou zdravotní důsledky havárie černobylské jaderné elektrárny…(více viz Právo, 2.8.2003, str.19)

Alta předala na Ukrajině výrobní linku za 1,5 milionu dolarů

7.8.2003 / Zpravodajství ČTK

PRAHA 7. července (ČTK) - Brněnská společnost Alta počátkem tohoto týdne předala Kyjevskému asfaltovému závodu dokončenou výrobní linku na asfaltové směsi. Hodnota projektu činila 1,5 milionu dolarů, sdělila dnes ČTK vládní agentura Czechtrade. Czechtrade očekává, že Ukrajina bude mít v nejbližší době zájem o další obalovou linku. Generální ředitel Czechtrade Martin Tlapa pro ČTK uvedl, že kromě velkých investičních celků se na Ukrajině otevírají obchodní příležitosti v dodávkách strojů a zařízení pro výrobu nábytku. Společnost Alta se specializuje na vývozy investičních celků především do východní Evropy. Loni vykázala tržby 4,7 miliardy korun, což bylo o O,6 miliardy korun méně než v roce 2001.

Energetici měli nejvyšší tržby v kraji

1.7.2003 / Mladá fronta DNES, str. 3, Jižní Morava

Brno - Nejvýznamnější firmou v kraji se stala pro loňský rok Jihomoravská energetika. Zaznamenala tržby v hodnotě více než patnácti miliard korun. V oficiálním žebříčku Czech Top 100 nejvýznamnějších tuzemských firem se zařadila na 24. místo. “Ze všech distributorů elektřiny i plynu se naše společnost umístila nejvýše,” upozornil mluvčí JME Aleš Řiháček. Zhruba o dvě miliardy méně vyinkasovala Jihomoravská plynárenská. Daleko za nimi se umístila na třetím místě stavební firma ŽS Brno (6,4 miliard), strojírenský podnik Alstom Power (5,3 miliard). První pětici uzavírá obchodní a inženýrská společnost Alta (4,7 miliard), která obchoduje s dopravními stroji, železnou rudou či zařízeními pro jadernou energetiku, a to hlavně se zeměmi bývalého Sovětského svazu.

Ruský trh je otevřen

12.6.2003 / Obchod Kontakt Marketing, str. 23

V St. Petěrburgu a Jekatěrinburgu budou uspořádány samostatné výstavy ČR. Na podporu obchodních vztahů s Ruskou federací připravuje letos Ministerstvo průmyslu a obchodu v této zemi dvě samostatné výstavy České republiky. První z nich bude uspořádána koncem května v St. Petěrburgu, druhá se uskuteční ve dnech 23.-26. září v Jekatěrinburgu pod názvem Česká republika - Váš partner...

...Na výstavu budou zváni partneři ze Sverdlovské oblasti, z Čeljabinska, Tjumeně, Nižního Tagilu a dalších měst. Těžištěm ekonomiky Sverdlovské oblasti, která patří mezi významné ruské regiony je těžký a zbrojní průmysl, ale rozvíjejí se i nová odvětví včetně turistiky O spolupráci s českými partnery je zde velký zájem, jak dosvědčuje např. cesta gubernátora oblasti pana E.E. Rossela doprovázeného misí podnikatelů do ČR v roce 2000. V loňském roce byl v Jekatěrinburgu otevřen generální konzulát ČR, což ulehčuje situaci při vzájemných návštěvách a legalizaci dokumentů. K podpoře vztahů ČR se Sverdlovskou oblastí přispívá i bilaterální mezivládní komise. V tomto ruském regionu již podnikají české firmy, jako je Alta, Sklostroj či Škoda. Příležitosti pro spolupráci existují v oblasti společné výroby či montáže tramvají a elektrických lokomotiv; rozšíření výroby velkoformátových překližek a dýh pro výrobu a rekonstrukci osobních vagónů; v papírenském průmyslu při zavádění nových technologu na kašírování a lisování tapet, zájem je i o dodání linky pro výrobu papíru a minizávodu pro výrobu toaletního papíru; při realizaci nového střediska návrhářů a střihačských pracovišť pro oděvní průmysl...(více viz Obchod Kontakt Marketing, 12.6. 2003, str.23)

Exportéři mají nižší tržby

26.5.2003 / Brněnský a jihomoravský deník - Rovnost, str. 18

Brno - Nynější slabý kurs dolaru snižuje tržby firmám, které vyváží své výrobky a služby na trhy obchodující v této měně. Nižší tržby se pak negativně promítají i do výsledků hospodaření podniků. Vyplynulo to z ankety mezi některými vývozci v Jihomoravském kraji…

…Nižší tržby eviduje s oslabujícím dolarem i brněnská obchodní společnost Alta. Finanční ředitel podniku Lubomír Fabík je však přesvědčen, že letošní vliv na tržby i obchodní marže nebude tak výrazný jako v minulém roce, kdy se kurs dolaru znehodnotil až o 20 procent.(více viz Brněnský a jihomoravský týdeník Rovnost, 26. 5. 2003, str. 18)

Alta: miliardy se točí hlavně na východě

28.5.2003 / Mladá fronta DNES, str. 4

Praha - Nejistý byznys v zemích bývalého Sovětského svazu potopil už řadu firem i manažerů. Ale brněnská obchodní a inženýrská společnost Alta, jejíž roční tržby se pohybují kolem 5 miliard korun, se díky tomuto trhu rozrostla. "Vystudovali jsme tam, známe to tam, a navíc nám nezbylo než se spoléhat sami na sebe," říká o začátku svého podnikání šéf a spolumajitel Alty Vladimír Plašil, který v 80. letech vystudoval zahraniční obchod na Kyjevské univerzitě…

…"Na začátku byla rozhodující zakázka pro První brněnskou strojírnu, další zlom byla zakázka pro Belaz před pěti lety," říká Plašil. Alta zajistila pro běloruského výrobce těžkotonážních automobilů dodávky z českých strojíren celkově za 3,6 miliardy korun. Před několika měsíci začala Alta jednat o dalším rozsáhlém vývozu do Ruska, tentokrát technologických zařízení pro těžbu diamantů za několik miliard korun. Klíčovou zakázkou firmy je i dovoz jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany v rámci deblokace ruského dluhu vůči České republice.(více viz Mladá fronta DNES, 28. 5. 2003, str. 4)

V Petrohradu se představuje špičkový český průmysl

29.5.2003 / Hospodářské noviny, strana 17

Ruský trh patří k prioritám české proexportní politiky, reprezentativní výstava mu vychází vstříc. Mimořádně vysoké návštěvnosti se těší Průmyslová výstava České republiky, která se tento týden koná v Petrohradu. Časově se shoduje s oslavami 300. výročí založení "severní metropole", kam se v těchto dnech sjíždějí tisíce Rusů ze všech částí země, prezidenti a předsedové vlád z desítek států světa a další celebrity. Celkem 44 firem převážně strojírenského zaměření předvádí na výstavišti LENEXPO reprezentativní průřez špičkovou českou průmyslovou výrobou a technickým myšlením. Pro běžné návštěvníky patří k nejvyhledávanějším atrakcím osobní automobily z mladoboleslavské škodovky, přehlídky módy a bižuterie, poutavou exkurzi do dějin Českých drah připravilo Národní technické muzeum. "Oslavy petrohradského jubilea mají na návštěvnost ohromný vliv, zájemců každým dnem přibývá. Jsou mezi nimi samozřejmě i odborníci, včetně těch, kteří sem přijeli z jiných ruských regionů," potvrdila HN ředitelka výstavy Eva Mračnová z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR…

…Firma Inecon zde předvádí tramvaje a trolejbusy, Alta moderní strojírenskou produkci, přítomen je i Strom telecom, který v Leningradské oblasti založil společný podnik. V Petrohradu nabízejí potenciálním odběratelům svoji různorodou produkci rovněž stovky menších a středních firem.(více viz HN 29. 5. 2002, str. 17)

Slabý dolar snižuje exportérům tržby a ovlivňuje hospodaření

23.5.2003 / Zpravodajství ČTK

Nynější slabý kurz dolaru snižuje tržby firmám, které vyváží své výrobky a služby na trhy obchodující v této měně. Nižší tržby se pak negativně promítají i do výsledků hospodaření podniků. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi některými vývozci v Jihomoravském kraji…

…nižší tržby eviduje s oslabujícím dolarem i brněnská obchodní společnost Alta. Finanční ředitel podniku Lubomír Fabík je však přesvědčen, že letošní vliv na tržby i obchodní marže nebude tak výrazný jako v minulém roce, kdy se kurz dolaru znehodnotil až o 20 procent. Pokud bude pokles kurzu dolaru ke koruně pokračovat, odhaduje dopady do tržeb podniku až na desítky milionů korun. Vývoj kurzu, který je nestabilní, nutí také Altu více využívat zajištění kurzových rizik, což výrazně zvyšuje nákladovost jednotlivých obchodních případů s celkovým dopadem do ekonomiky společnosti v řádu stovek tisíc korun. Fabík doplnil, že pro exportéry je nutné zaměřit se na projekty s vyšší přidanou hodnotou, což sníží dopady nepříznivého vývoje kurzu měny v oblasti ziskovosti.

Brněnské Výstaviště je na strojírenský veletrh téměř vyprodáno

18.5.2003 / Zpravodajství ČTK

Veletrhy Brno mají vyprodány téměř všechny pavilony pro Mezinárodní strojírenský veletrh, který se uskuteční 15. až 19. září. Jubilejní pětačtyřicátá akce je letos zcela ve znamení vstupu do Evropské unie a úspěchu na tamních trzích. Komplexní informace najdou zájemci v otevřeném Evropském konzultačním centru, řekl ČTK ředitel obchodní skupiny Veletrhů Brno Jiří Rousek. "Letos se v areálu očekává 2500 firem z více než pětatřiceti zemí," uvedl dále Rousek. Veletržní expozice si navíc každoročně přijede prohlédnout až 105 tisíc odborníků ze 75 zemí celého světa. V letošním roce se významně prezentuje vedle ryze strojírenských oborů tak elektrotechnika a průmyslové IT. Zvýrazněným oborem je energetika a silnoproudá elektrotechnika…

…při loňském veletrhu byly podepsány významné kontrakty, mimo jiné objednávky v přepočtu za 50 milionů Kč od britské firmy Fomax International, či projekční práce za milion dolarů mezi firmou Alta a ruským podnikem Titran.

Chováme se v Rusku aktivně?

5.5.2003 / Haló noviny, strana 8.

K oživení česko-ruské spolupráce nesporně přispěje ohlášená pražská návštěva ruského premiéra Michaila Kasjanova a bohdá i moskevská návštěva ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody…

…velvyslanec Ruska v ČR I. S. Savolskij otevřeně naznačil, že by si české firmy na ruském trhu měly počínat mnohem aktivněji. V Rusku již aktivně působí řada českých firem: brněnská ALTA, táborský BRISK, jičínský KOBIT, pardubický Plynostav, ČZ Strakonice aj. Ale, co ostatní? Ruská federace má 144 mil. obyvatel. Průměrný HDP na hlavu činí 2115 USD, platy průměrně 4095 rublů. Rubl osciluje v rozmezí 31,4-31,8 Kč, nezaměstnanost je 3,5 %. Rusko má ohromnou surovinovou základnu, má peníze (o čemž se přesvědčili zejména naši hokejisté a fotbalisté), potřebuje modernizovat svoji průmyslovou základnu. V Rusku je strojírenství nadále považováno za významný faktor mezinárodní spolupráce. Do r. 2001 se podařilo vybavit všechna odvětví národního hospodářství obráběcími stroji a probojovat se dle tohoto ukazatele mezi prvních pět zemí světa. Více než 60 % technologického zařízení vyžaduje modernizace nebo výměny. Podle Nikolaje Paničeva, prezidenta sdružení Stankoinstrument, Rusko potřebuje nejmodernější kovoobráběcí stroje a technologie pro zásadnější rekonstrukci ruského strojírenství a obdobně je tomu i v ostatních odvětvích, pro která jsme ze závodů Škoda, ČKD, 1. brněnská, TOS, Šmeral Brno aj. dodali v poválečných letech tisíce strojů a zařízení včetně spolupráce při dodávkách pro jaderné elektrárny.

Na Rusko se musíme dívat očima nových generací a využít nových šancí na ohromném trhu SNS, který stále ještě obdivuje výsledky práce našich dělníků, techniků, inženýrů a vědců. Námi dodané stroje, o kterých často ani nevíme, kam je monopolní dovozci z Moskvy distribuovali, však nutně potřebují náhradní díly, opravy, modernizaci. Staré technologie je nutno nahradit novými. U nás i v Rusku se změnily vlastnické vztahy ivýrobní programy a s tím se musíme vzájemně seznámit, přesto, že tomu mnozí politici a sdělovací prostředky nepřejí. Ruský automobilový, letecký a kosmický průmysl, výroba nových obranných systémů a moderních přístrojů aj. odvětví se neobejdou bez rychlého přechodu na novou techniku a technologii. Když my. nevyužijeme příležitostí, které se nám nabízejí, využijí jich jiní, hlavně země EU, Japonci a Američané.(více viz Haló noviny 5. 5. 2003, str. 8)

S Ruskem na věčné časy

30.4.2003 / Ekonom, strana 19

Ministr zahraničí Cyril Svoboda se jel do Moskvy naobědvat s resortním protějškem Ivanovem. I to však - podle něj i mínění podnikatelského doprovodu - znamenalo hodně. Příjezd jednoho z nejvyšších představitelů státu otevírá dveře byznysu, znělo unisono od podnikatelského doprovodu ministra zahraničí Cyrila Svobody na jeho půldenní cestě do hlavního města Ruské federace Moskvy. Tento doprovod nebyl zrovna nejpočetnější - skládal se ze zástupců zhruba desítky podniků. Až na dvě výjimky šlo vesměs o firmy, které v Rusku teprve sondují terén. Rozhlížet se přijeli například představitelé Zetoru. Pro začátečníky znamená návštěva v doprovodu politika hodně. "Ovšem kontrakty musíme uzavřít každý za sebe," připomíná Václav Klička, předseda představenstva firmy Rieter, která chce v Rusku prorazit na trhu automobilových komponentů a textilních strojů. Návštěva ministra potěšila i takového matadora tamního trhu, jakým je předseda představenstva firmy Alta Vladimír Plašil. Jeho firma působí v Rusku od počátku devadesátých let a zprostředkovává řadu obchodních styků včetně některých subdodávek v rámci deblokace ruského dluhu. "Vzájemné kontakty by mohly být i častější, obchodu by to jen prospělo," míní Plašil. Na rozdíl od začínajících kolegů se setkává s problémy jiného druhu, než je nedostatek kontaktů či malý zájem ze strany ruských partnerů.

"Například některé zboží požadované ruskými partnery, zejména jde o náhradní díly, už ČR nevyrábí," říká Plašil…

…české vztahy s Ruskem nemají podle šéfa domácí diplomacie chybu, možná jen pár drobných vad na kráse. Jednou z nich je i vízová povinnost. Ruská strana by ráda prosadila výjimky. Pro studenty, pro vědecké pracovníky, pro služební cesty a pro diplomaty.(více viz Ekonom 30. 4. 2003, str. 19)

Ruská ekonomika roste a s ní i možnosti obchodu

28.4.2003 / Hospodářské noviny, strana 22

Ruské hospodářství očekává letos růst hrubého domácího produktu o čtyři procenta. "To je méně než loni, ale je to stále velmi solidní," řekl prezident Komory pro hospodářské styky se SNS Vladimír Plašil. "Vyšší růst ekonomiky se projevuje i v dalších zemích Společenství nezávislých států, hlavně na Ukrajině. Ta má dokonce vyšší růst než Rusko. Patrný je i v Bělorusku a ve Střední Asii. Jde o státy, které s Ruskem vytvářejí více či méně volný, nicméně společný hospodářský prostor," dodal Plašil s tím, že i to je příležitost, které by se měly české podniky chopit. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který v Moskvě jednal se svým protějškem Igorem Ivanovem mimo jiné o hospodářských vztazích, připomněl, že do konce letošního roku je nutno s Ruskem znovu vyjednat obchodní dohody a smlouvy tak, aby odpovídaly normám EU. Šéf české diplomacie zdůraznil, že česká ekonomika je otevřená ruským firmám, ačkoli privatizace už končí. Také ruská strana má zájem na zlepšování struktury obchodu a jiné formy spolupráce. Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí Alexandra Jakovenka nabízí Rusko společné projekty ve strojírenství, nevyhne se ani jednání o vojensko-technické spolupráci. Prostor je v energetice i v kooperaci mezi regiony, napsala ČTK. Jde o záměry, které podporují snahu Moskvy o větší nezávislost na vývozu ropy.

Příjmy z prodeje této strategické suroviny plní třetinu státního rozpočtu. "Každý výkyv ceny ropy se projeví v růstu HDP a v příjmové části rozpočtu," řekl Michal Geltič z kanceláře agentury CzechTrade v Jekatěrinburgu. "Země potřebuje obnovit své průmyslové závody tak, aby obstály v mezinárodní konkurenci," potvrdil i Vladimír Plašil, který se účastnil s dalšími podnikateli cesty ministra Svobody do Moskvy. Podle odhadů je zhruba ze 60 procent vybavení průmyslových závodů zastaralé. Přestože se ruská vláda snaží zlepšovat podnikatelské prostředí a podporuje malé a střední firmy, roste průmyslová výroba pomalu, letos zatím jen o 0,2 procenta. Některá zpracovatelská odvětví - nespojená s exportem - jsou dokonce v poklesu. Komora vytipovala pět nejvýznamnějších průmyslových center, na která se chce soustředit se svými nabídkami: Petrohrad, Moskva, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Togliatti-Samara. Ruskou ekonomiku tíží i nízká produktivita práce. Příjmy obyvatel a tím i soukromá spotřeba přesto stoupají. Důsledkem je tlak na zvýšení dovozu (letos zatím o šest procent). Vláda přesto odolává tlaku domácích výrobců, kteří se domáhají ochranářských opatření, včetně dalšího zvýšení dovozních cel. "Uvědomuje si, že by šlo jen o dočasné řešení, jež by podniky podněcovalo k udržování produkce neschopné konkurovat zboží z dovozu," řekl Geltič.

Nicméně dovozní sazby jsou i tak vysoké: Kolem dvaceti procent a vyšší. Vláda se tak snaží přimět zahraniční firmy k přenesení výroby do Ruska, k zakládání dceřiných firem nebo společných podniků. Komora hodlá podle Plašila podpořit aktivity českých podniků v Rusku otevřením kanceláře v Moskvě. "České podniky se zatím chovají pasívně," řekl. Mezi příčiny řadí podcenění ruského trhu a nedostatečnou propagaci Česka v tomto regionu. "Pokud nebudeme aktivní, předběhnou nás jiní," zdůraznil. (více viz HN 28. 4. 2003, str. 22)

Čeští manažeři se učí obchodovat s Ruskem

28.4.2003 / Lidové noviny, strana 17

Politickou podporu pro spolupráci Rusů s českými podnikateli získával v Moskvě ministr Cyril Svoboda.Moskva (od zvláštního zpravodaje LN v Rusku) - Ekonomická spolupráce Česka a Ruska byla jednou z hlavních otázek, o nichž jednal minulý pátek v Moskvě ministr zahraničí Cyril Svoboda s ruským kolegou Igorem Ivanovem. Starosti působí především možné negativní důsledky českého vstupu do EU na vzájemný obchod. Co nejdříve by proto měla vzniknout nová smlouva o ekonomické spolupráci, upraveny musí být i dílčí dohody. Svoboda se v Moskvě snažil podpořit i přímé kontakty firem, když osobně zahájil česko-ruské podnikatelské fórum...

…"Mnozí čeští obchodníci projevují velmi nízkou individuální schopnost pro obchod," glosoval své zkušenosti zástupce První česko-ruské banky Josef Valenta. "Podnikatelé mívají přehnaná očekávání, nejsou připraveni se důrazněji prosadit," potvrdil i spolupořadatel moskevského fóra František Masopust, ředitel Komory pro hospodářské styky se SNS. Situaci částečně zachraňují čeští diplomaté, kterým se podařilo pro podnikatele získat podporu vedení atraktivních regionů Ruska. "Seděli jsme tam roky, ale obchody se hnuly, až když přijel (velvyslanec) Bašta," řekl LN jeden byznysmen. Zástupci firem si stěžují na malou kapitálovou sílu. To je jen částečná pravda. Svistunov to ilustroval na zkušenostech s Tatrou. Prodej kamionů ztroskotal na tom, že firma požadovala přímý nákup a nebyla připravena domluvit se například na leasingu. Rusové soudí, že český stát by měl podnikatelům více pomáhat…

…Vladimír Plašil, šéf Alty Brno, tvrdí, že ruský trh vyžaduje trpělivost. "Nemůžete čekat okamžitý úspěch," zdůraznil. Jeho firma vykazuje roční obrat kolem 160 milionů dolarů, z čehož většiny dosahuje právě v Rusku.(více viz Lidové noviny, str. 17, Ekonomika)

Nízký kurz dolaru snížil loni ALTĚ Brno tržby na 4,7 miliardy Kč

23.4.2003 / Zpravodajství ČTK

Obchodní společnost Alta loni vykázala tržby 4,71 miliardy korun proti 5,3 miliardy v předcházejícím roce. Na tržbách se podle generálního ředitele podniku Bronislava Šimka plně projevil loňský pokles kurzu koruny k dolaru. Brněnská Alta totiž asi 90 procent svých tržeb realizuje právě v dolarech. Nepříznivý vývoj kurzu se tak nepřímo projevil i v zisku firmy, doplnil Šimek. Čistý zisk podniku loni klesl na 80,6 milionu proti 106,2 milionu korun v roce 2001. Tržby společnosti plynou podle Šimka především z vývozu obráběcích strojů, zařízení pro těžbu rud a kamene a z dovozu železorudných surovin a surovin pro energetiku. Alta se přitom zabývá poskytováním služeb v obchodě pro výrobní podniky a projekční činností. Zhruba 90 procent jejích aktivit se zaměřuje na země SNS, především Rusko, Ukrajinu a Bělorusko.Mezi největší akce podniku nyní patří zpracování projektu na rekonstrukci ruského závodu Titran vyrábějícího traktory, dodávka drtírny rudy pro naleziště Chakandža v Rusku nebo dodávka asfaltovny do ukrajinského Kyjeva. "Jednáme také o modernizaci části technologického zařízení pro GUP Uralvagonzavod v ruském Nižním Tagilu a Baltijského závodu v Petrohradě," dodal Šimek.V letošním roce očekává Alta podle jeho slov nižší tržby i zisk. Společnost totiž loni dokončila zatím největší zakázku, modernizaci Běloruského automobilového závodu BELAZ.

České firmy mohou uspět v Jekatěrinburgu

10.4.2003 / Právo, strana 15

Pod názvem Česká republika - váš partner se ve dnech 23.-26.září 2003 uskuteční v ruském Jekatěrinburgu samostatná výstava, která je součástí proexportní politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. O výstavu je ve Sverdlovské oblasti již nyní značný zájem, neboť se jedná o důležitý region a čeští partneři zde mají dobré jméno.V tomto regionu již působí tuzemské firmy jako Sklostroj, Škoda, Alta a jiné. Výstava otevře další možnosti spolupráce při společné výrobě či montáži tramvají, elektrických lokomotiv či při zateplování domů a bytů. Ministerstvo zdravotnictví má zájem o dodávky léků včetně dalších medicínských potřeb vyráběných v ČR v širokém spektru, ministerstvo obchodu preferuje zařízení pro společné stravování a dodávky minipivovarů. Za českou stranu by se akce i doprovodných programů, zahrnujících mj. financování exportních zakázek, měli zúčastnit nejvyšší představitelé MPO ČR, CzechInvestu, Exportní banky, Komerční banky či ČSOB. Realizací výstavy je pověřena agentura Progres Partners Advertising.(více viz Právo 10. 6. 2003, str. 15)

ČEB vede předběžná jednání o podpoře vývozu technologií do Ruska

28.1.2003 / Zpravodajství ČTK

BRNO/MOSKVA 28. ledna (ČTK) - Česká exportní banka (ČEB) vede předběžná jednání s ruskou společností Alrosa a českou firmou Alta o případném financování vývozu českého technologického zařízení do Ruska. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČEB Ivan Klinger. Reagoval tak na informace pondělního tisku, podle kterých ČEB poskytne úvěr 250 milionů eur (asi 7,5 miliardy korun) na společný česko-ruský projekt na těžbu diamantů. Tyto zprávy označil za dílem nepřesné a zčásti spekulativní.

Úloha banky by se v rámci tohoto projektu omezila výhradně na pomoc při financování českého exportu, uvedl. Případná suma by byla podle něj rozložena na několik let podle potřeb konkrétního projektu. "Nic konkrétního zatím domluveno není," dodal. Toto vyjádření potvrdila ČTK i správní ředitelka a.s. Alta Helena Švédová. Alta je obchodní společnost, která se zaměřuje na zprostředkování obchodů ve střední a východní Evropě.

Podle dnešní tiskové zprávy firmy Alrosa byla částka 250 milionů eur potvrzena při nedávné návštěvě ministra financí Bohuslava Sobotky v Moskvě, kde český ministr jednal kromě jiného s vedením firmy Alrosa. Podle Alrosy šlo o účasti českých podniků na dodávkách těžební techniky pro diamantový průmysl, zařízení pro letiště v obci Mirnyj a také účasti na projektování a výstavbě komplexu sociálních objektů v západním Jakutsku.

Alrosa je jednou z největších ruských společností. Těžbou, zpracováním a prodejem diamantů se zabývá od roku 1954. Je jedním z předních výrobců diamantů na světě. Objem její produkce tvoří zhruba 20 procent světové těžby. Podle odhadů geologů vystačí za současného tempa těžby zdroje společnosti Alrosa zhruba na 50 let. Působí v republice Sacha (Jakutsko) ve východní Sibiři.

České velvyslanectví v Moskvě odmítlo ČTK k obsahu jednání poskytnout jakékoli informace.

Česká firma by se mohla podílet na dodávkách pro těžbu diamantů

28.1.2003 / Právo, str. 18

Česká firma Alta by se mohla podílet na dodávkách pro těžbu diamantů v Rusku, a sice se společností Alrosa. Akci by mohla úvěrem podpořit Česká exportní banka (ČEB). Ruská média hovoří o úvěru ve výši 250 miliónů eur, což je zhruba 7,5 miliardy korun. Informoval o tom minulý týden ruský zpravodajský server gazeta.ru a ekonomický servis Prime-TASS. "Zatím neexistuje žádná dohoda, není stanoven žádný úvěrový rámec ani podmínky," řekl Právu k případu šéf kanceláře ČEB Ivana Klingera. "V tuto chvíli proběhla pouze předběžná jednání, přičemž u poslední schůzky v Rusku ani zástupci naší banky nebyli," uvedl. Podle ruských zdrojů se o uvažovaném kontraktu jednalo 21. ledna při rozhovorech představitelů Alrosa s delegací České republiky. V Rusku proběhlo jednání za účasti českého velvyslance Jaroslava Bašty, ministra financí Bohuslava Sobotky a zástupců české a ruské firmy. "Nejde v žádném případě o investici, na níž by se jakýmkoli způsobem podílel stát," řekl Právu mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. "O úvěry ze strany České exportní banky ministr v žádném případě nejednal. Šlo spíše o zdvořilostní účast, která měla podpořit český export," dodal Dědič. Ruská média hovoří o úvěru ČEB ve prospěch ruské těžební společnosti Alrosa.

ČEB ale takto ruský subjekt financovat nemůže. "Mohlo by jít o úvěr ve prospěch české firmy nebo třeba o refinanční úvěr nějaké ruské bance. V tuto chvíli ale neexistuje ani žádný návrh. Pokud se média zmiňují o částce 250 miliónů eur, ani ta není stanovena. Šlo by ale každopádně o částku čerpanou zhruba po deset let," uvedl Klinger. Na setkání v Rusku se podle ruských zdrojů jednalo také o možnosti zřízení podniku na výrobu šperků a pro produkci briliantů v České republice. Podrobnosti by měly být dojednány během návštěvy delegace vedení společnosti Alrosa v ČR. Mezi společnými projekty budoucí spolupráce je podíl českých podniků na dodávkách těžního a dalšího zařízení, zařízení pro letiště zapojených do systému letišť Mirnyj a dále podíl na projektování a výstavbě komplexů sociálních objektů v západním Jakutsku. Kromě toho je Alrosa jedním z největších odběratelů obřích sklápěček Bělarus, do jejichž rekonstrukce vložila ČR přes 119 miliónů dolarů.

ALTA podepsala kontrakt v hodnotě miliónu dolarů

12/2002 / Brno Business, zima 2002/2003, strana 5

Brněnská společnost ALTA, která se specializuje na dodávky strojních zařízení a komplexů na oblast východních trhů získala kontrakt na projekční práce, který je součástí zakázky na dodávky převážně českých kovoobráběcích strojů v celkové hodnotě 30 miliónů dolarů pro ruský závod Titran. … (více viz Brno Business, zima 2002/2003, str. 5)

Brněnský veletrh přilákal firmy z východu

23.9.2002 / Hospodářské noviny, strana 19

Letošní mezinárodní strojírenský veletrh v Brně (MSV), jenž v pátek skončil, více než jindy přitahoval zájemce z východní Evropy. … „Oproti minulým letům se zde mnohem více projevil především zájem Ruska“, míní prezident Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Milan Potenc. … Potencova slova potvrzuje i Helena Švédová z obchodní firmy ALTA, která na veletrhu podepsala s ruským Titranem dodávku projekčních prací za milión dolarů. „Směrem na východ se v minulosti vyvezly milióny českých strojů, nyní mají znovu šance“, míní Švédová. … (více viz HN 23. 9. 2002, str. 19)

ALTA uzavřela první kontrakt s Titranem

20.9.2002 / Hospodářské noviny, strana 19

Smlouvu v hodnotě jednoho miliónu dolarů podepsala včera na na veletrhu v Brně ALTA, a.s. s ruskou firmou Titran. Kontrakt je součástí velkého projektu za 30 miliónů dolarů, v jehož rámci by měla být do konce roku 2005 modernizována výroba těžkých traktorů ve městě Tichvin v Leningradské oblasti. … (více viz HN 20. 9. 2002, str. 19)

Češi chtějí obnovit ruský letecký průmysl

20.9.2002 / Hospodářské noviny, strana 19

Věcný zájem spolupracovat v oblasti letectví, kosmonautiky a příbuzných výrobních oborů potvrdili zástupci českých a ruských firem na konferenci, kterou v rámci strojírenského veletrhu uspořádala Obchodní a hospodářská komora Brno. … „Český průmysl se bude podílet na modernizaci závodů, které mají vyrábět letadla An-70. Byla již zahájena technická jednání a návštěva potenciálních partnerů na brněnském veletrhu měla pomoci specifikovat potřeby ruské strany“, vysvětlil Vladimír Plašil, generální ředitel společnosti ALTA, která hodlá využít svých bohatých zkušeností s realizací velkých zakázek v postsovětských státech. … (více viz HN 20. 9. 2002, str. 19)

Rusko je letošním hitem českých strojařů

19.9.2002 / Hospodářské noviny, strana 21

Čeští výrobci obráběcích strojů, kteří patří mezi světovou špičku v oboru, míří hromadně do Ruska. … Také firma ALTA nedávno podepsala smlouvu na dodávku zařízení pro výrobu traktorů v Rusku za 30 miliónů dolarů. … (více viz HN 19. 9. 2002, str. 21)

Firmy hledají cestu na Východ

17.9.2002 / Hospodářské noviny, strana 15

Průnik na východoevropské trhy si od účasti na Mezinárodním strojírenském veletrhu, který včera začal v Brně, slibuje více než dva tisíce firem z celého světa. … Například společnost ALTA tento týden uzavře s ruskou firmou Titran smlouvu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, která je součástí velké zakázky na dodávku zařízení na výrobu traktorů za 30 miliónů dolarů. … (více viz HN 17. 9. 2002, str. 19)

Vzájemně výhodná spolupráce s Ruskem

16.9.2002 / Veletržní noviny 5/2002

Významnou součástí doprovodného programu 44. MSV se stane v pondělí 16. 9. v 16 hodin tzv. Kulatý stůl na téma Možnosti česko-ruské spolupráce v oblasti letectví a kosmonautiky, jehož pořadateli jsou brněnská a.s. ALTA, Ruská státní technologická univerzita, OHK Brno, Komora SNS a a.s. Veletrhy Brno. … (více viz Veletržní noviny 5/2002)

Český kapitál je velmi aktivní v Bělorusku

6.6.2002 / Hospodářské noviny, strana 16

Více než 120 českých firem v současné době působí v Bělorusku, ať už jako součást nově založených společných podniků, nebo samostatně. … Dosud největším projektem je modernizace Běloruského automobilového závodu Belaz v hodnotě 119 miliónů USD. Financování je zabezpečeno z českých zdrojů za účasti České exportní banky a vývozní pojišťovny EGAP. Hlavním dodavatelem je ALTA, a.s. Brno a na zakázce se podílí řada českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů, lisů, měřicí a kontrolní techniky a dalších zařízení. … (více viz HN 6. 6. 2002, str. 16)

V Moskvě byl rekordní počet strojařů

3.6.2002 / Hospodářské noviny, strana 20

Snad nikdy v novodobé historii České republiky nebylo na prestižní moskevské výstavě obráběcích strojů Metaloobrabotka tak silné zastoupení českých firem jako letos. … „Počet českých firem byl na ruské výstavě letos rekordní“, řekl šéf marketingu firmy ALTA Brno Ivo Zavřel. Brněnská společnost, jež se výstavy účastní pravidelně každý rok, zde zastupovala české firmy v programu modernizace obráběcích strojů v Rusku. … „Důležité je, že jsme schopni nabídnout nejen technicky konkurenceschopné stroje, ale i komerční podmínky, na které jsou ruští odběratelé zvyklí od svých dodavatelů ze západní Evropy, Spojených států amerických a Japonska,“ poznamenal Zavřel z Alty. Společnost ALTA v Moskvě uspořádala pro zhruba 150 ruských firem konferenci k financování českých dodávek i speciální akci pro podniky ruského leteckého průmyslu. Brněnská zahraničně obchodní společnost loni vykázala obrat ve výši 5,2 miliard korun, z toho 45 procent připadlo na Rusko. … (více viz HN 3. 6. 2002, str. 19)

Rusové mají zájem o naše zboží

17.4.2002 / Hospodářské noviny, strana 17

Společnost ALTA Brno včera podepsala kontrakt na modernizaci kovoobráběcích strojů v závodě Uralmaš. Kontrakt za 8,5 miliónů dolarů se bude realizovat v letech 2002 až 2006. Jako hlavní subdodavatelé se na něm podílejí česká Škoda Machine Tool a německý výrobce Pittler. ALTA Brno, kterou založili lidé z bývalých podniků zahraničního obchodu s úzkými vyzbami na Rusko, působí jako zprostředkovatel od roku 1991, říká její generální ředitel Vladimír Plašil. … (více viz HN 17. 4. 2002, str. 17)

Premiér navštívil v Rusku přísně utajený podnik

16.4.2002 / Lidové noviny, strana 2

… Premiér si zvolil jako klíčový bod včerejšího programu výlet do města Elektrostal. … Kromě návštěvy podniku na výrobu palivových článků pro jaderné elektrárny, který je součástí moskevského holdingu TVEL, Zeman podle oficiálního programu návštěvy soukromě konzumoval i „neformální program v okolí města Elektrostal“. … Spokojen byl i prezident společnosti ALTA Brno Vladimír Plašil. Jeho firma je výhradním zástupcem holdingu TVEL pro ČR. Díky dohodě o deblokaci ruského dluhu, v jejímž rámci Česko odebírá i jaderné palivo, dosahuje Plašilův podnik stamiliónových obratů. … (více viz LN 16. 4. 2002, str. 2)

Zeman smaže další kus ruského dluhu

15.4.2002 / Hospodářské noviny, strana 24

Konkrétní dohodu o splátkách ruského dluhu a uzavření řady podnikatelských záměrů slibuje cesta premiéra Miloše Zemana do Ruska. … S premiérem do Ruska přijelo také více než sedmdesát podnikatelů. … Za prioritní projekty byly rovněž označeny modernizace závodu na zpracování zemního plynu v Sosnogorsku Škodou JS, dodávky obráběcích strojů firmou ALTA Brno pro modernizaci závodů Uralmaš ve Sverdlovské oblasti, Elektrosila v Petrohradě a zavedení výroby automobilových ocelových disků v závodu Vazinterservis v Samarské oblasti. … (více viz HN 15. 4. 2002, str. 24)